3. listopadu 2013
Letos bylo počasí na "Dušičky" opravdu dušičkové. Dokonce i vzdor faktu, že ještě nedávno padaly teplotní rekordy. Holt i příroda si drží nějaké ty tradice. Tento den jsme byli s polovičkou a potomstvem v Zábřehu u rodičů, a protože ti si po obědě vzali mimča ven na procházku a polovička vyhlásila domácí relax, já vyrazil aspoň na skok do terénu. Nehledě na mrholení, přecházející tu a tam dokonce ve slabý déšť, proběhl jsem to asi za dvě hodiny na necelých osmi kilometrech kolem zábřežských rybníků podél řeky k nemilskému "bagru" a okolo železniční trati zpátky.
rozklikem zvětšíte
Kolem rybníku (správně nazývaného Oborník, místními zásadně Brasák) jsem to vzal opačnou stranou. Zejména kvůli tomu, že po hrázi chodí všichni a všichni tedy ví, jak odtamtud vypadá. Odtud je to aspoň malá změna. Pravda, ne vždy úplně estetická, protože se tudy jde přímo okolo ruin někdejší textilky Hedva. Překvapilo mě, že místy úplně chybí části plotu a lze se tedy snadno dostat do celého areálu. Jako stezka pro bobříka odvahy bezva, ale jinak by bylo asi lépe místo nějak zabezpečit. Nejspíš se to nemá, tedy mělo by se pokračovat po pěšině kolem rybníka, ale já přeběhl koleje na druhou stranu. Pohled na tzv. "zábřežské Hradčany" je odtud také zajímavý. Původní dřevěnou lávku přes řeku před kostelem husitské církve nahradila před lety lávka nová, kovová. Dostaneme se po ní na druhý břeh Moravské Sázavy, konkrétně k lomu.
Za lomem již navazuji na modrou turistickou značku. Vlastně není kam zabloudit, jde se po nezpevněné cestě nad řekou. Ač se na to zdejší veletok nezdá, už dlouho tu funguje vodácký oddíl, který zde má dokonce slalomářskou dráhu. Teď v listopadu ji však pochopitelně nikdo nevyužívá. Jít po cestě mi přišlo tak nějak nudné, takže jsem to bral přímo kolem vody. Místy to bylo maličko divočejší kvůli křoví a občasným propadům do něčeho, co se zdálo býti na pohled pevné, ale jinak pohoda. Kolem řek moc často nechodím, tudíž šlo o zajímavou změnu. Některá místa vypadala docela divoce, až džungloidně, ale to je spíš pohled někoho, kdo chodí převážně lesem a přes kopečky. Kousek dál už řeka zabočila a cesta vedla kolem jakéhosi lesíku, či spíše remízku stromů. Jako dříve jsem nechal cestu cestou a vzal to přímo směrem, který se mi jevil jako správný. Chvílemi to tu bylo ještě džungloidnější než u řeky. Tedy jen v detailech, ze správného úhlu a s nezbytnou dávkou fantazie. Jinak je to pořád obyčejný moravský les:) Pak jsem narazil na pěšinu přes louku. Vede k lávce přes Sázavu. Samozřejmě vím, že tady ta lávka je. V Zábřehu jsem vyrostl a byla tu vždycky. Jen si ji pamatuji se žlutým zábradlím a podlážkou z dřevěných prken. Tu současnou tvoří kompletně kov. Není bez zajímavosti, že o lávce není žádná zmínka v mapách Seznamu, tedy Mapy.cz. Není tam vůbec zaznačená, a to přesto - jak už jsem napsal - že tu byla prakticky odjakživa.
Jen pár o desítek metrů dál se nachází "bagr". Vodní nádrž s malou chatovou osadou. Pokud si vzpomínám, tak tady jsem mockrát nebyl a vzpomínky na to, jak jsem tu byl, už značně vybledly. Teď se tedy naskytla dobrá příležitost si místo znova prohlédnout a projít.
V tomto počasí nic moc. Šedá obloha a kola od dešťových kapek na hladině nevypadaly právě přívětivě. Ale když to vezmu kolem a kolem, vlastně jsem čekal mnohem méně. Rozlohou je hladina větší než jsem tušil a třeba v létě nebo na jaře to musí být příjemné místo. Pokud relax nepokazí komáři. Za zmínku stojí i řešení hráze na straně podél Sázavy. Řeku od přehrady dělí pouze nevelký val. Chatová osada na břehu je pohledu ze silnice mezi Zábřehem a Nemilí skryta železničním náspem. Přijíždí se sem podjezdem pod železnicí. Nazpátek jsem se vydal podél kolejí. Zábřehem prochází důležitý železniční koridor Brno-Olomouc-Praha, takže po kolejích každou chvíli profičí nějaká souprava, včetně Pendolina nebo vlaků Leo Expres. Příchod do města tímto směrem je spíše průmyslový a jednou z prvních věcí, co tu člověk potká, jsou boudy a plot z vlnitého plechu. Po čase ho vystřídá plot betonový. Mineme zahrádkářskou kolonii a za chvíli jsme zase u rybníků - v civizaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat