Z Janoušova přes Jana do Rudy

Mapa web  Fotoalbum
cca 6,3 km

Určitě poslední venčení roku 2019 jsem si užil dnes na již v podstatě staré známé trase. Co na ní bylo nové, to bylo právě zimní období a sníh. Vesměs se tu vyskytuji od jara do podzimu a zima je pro mě obdobím útlumu a zakrňování. Jenomže dnes se udělalo hezky, měl jsem volno a zbytek rodiny vyrazil k tetě. Proto jsem se vykopal z baráku aspoň na těch šest kiláků plus něco přes kopeček.

Dostat se ven mi podařilo až po obědě. Přemoci lenost zesílenou vánočním přežíráním nebyla žádná sranda. Autobus odjížděl v 12:15 a cesta do Janoušova mu trvala bez čtyř minut hodinu, což je dáno spíše než vzdáleností spoustou zastávek v každé dědině na trase. Jinak to autem (nebo v létě na kole) není ani 20 km.

Ačkoliv v Šumperku máme zeleno, v okolí Janoušova leží docela dost sněhu. Tedy ono ho tam taky není bůh ví kolik, ale krajina vypadá zasněženě, což se v obcích pod kopečky říct rozhodně nedá.

Vzal jsem to nejprve po zelené značce nahoru na hřeben, polňačkou ke kříži pod Janem, dále na rozcestí Šošola a dolů částečně po žluté a v závěru natvrdo po louce dolů přímo do Rudy, odkud jsem měl naplánován zpáteční spoj. Kupodivu se mi vše podařilo zvládnout s nečekanou rezervou, asi za hoďku a asi pět minut, takže jsem stihl naprosto ideální autobus a doma byl už kolem třetí odpoledne.

Výhledy se dnes docela povedly, i když trocha oparu tam byla a uvítal bych více sluníčka. Vezmu-li ale všechno objektivně, na konec prosince to prostě ušlo.

Na závěr musím, mimo fotek, přidat přání dobrého roku 2020, který nastane už pozítří. Ať je tedy pro nás všechny fajn a bez zbytečných stresů.

Vodopád Wilczky

 Mapa  Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * Klodsko * Klodská pevnost

Vodopád na řece Wilczce nese z dob Sudet též německé pojmenování Wölfelsfall, kteréžto oba názvy odkazují k vlkům (něm. Wolf, pol. wilk). Dá se tedy usuzovat, že v údolí, kde dnes leží obec Miedzygórze, v minulosti žili vlci. Ostatně vlka najdeme také ve znaku blízkého městečka Miedzylesie, kde na náměstí v parčíku stojí i vlčí socha. S vodopádem jako takovým to nijak nesouvisí, ale na začátek mi ta informace přišla zajímavá.

Vodopád jsem si v mapách vyhlédl již dávno, byť hodně dlouho se mi k němu nedařilo dostat. Když jsme tedy s kolegou plánovali výlet, zkusil jsem ho navrhnout jako možný bod na trase a nakonec to klaplo. Vzhledem k nabitému programu předtím jsme do Miedzygórze dorazili kolem čtvrté odpoledne, kdy už se v listopadu stmívá. Tahle skutečnost, kterou jsem nejprve považoval na nevýhodu, se nakonec ukázala jako bonus.

Klodská pevnost

 Mapa  Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * Klodsko * Vodopád Wilczky

Kvůli tomuto cíli jsme vlastně s Pavlem do Klodska jeli. Co si budeme povídat. Mám doma tři ženské (i když dvě ještě takové miniaturní) a i ten křeček, co se u nás nedávno zabydlel, je samička. Občas mám obavy, že začnu menstruovat. Proto akce opačného, tedy chlapského charakteru vřele vítám. No a co je chlapštějšího než tvrz, kamenné chodby, šavle, děla a muškety? Dnes by snad leckdo mohl kontrovat avokádovým toustem, lekcí jógy a následnou relaxací při manikúře, jenže já jsem stará škola.

Místo pročítání encyklopedií a destilace dat vám k přiblížení zdejší historie sprostě obšlahnu text z oficiálních stránek města. Koho dějiny nezajímají, může ho s klidem přeskočit.

Tak tedy:

Kłodzko

Mapa   Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * Klodská pevnost * Vodopád Wilczky

Dalším bodem úterního výletu s kolegou do Polska bylo město Klodsko, nebo chcete-li Kladsko. Asi je zbytečné obšírně líčit celou jeho historii. Na Wikipedii visí skutečně obsáhlý článek a nemá smysl ho tady opisovat. Ale abychom se aspoň uvedli do obrazu, pár stručných poznámek přece jenom uvedu.

rytina města z roku 1650

Klodsko leží v Dolnoslezském vojvodství v takzvaném Klodském výběžku, což je jakýsi trojúhelník roviny sevřený z jedné strany Králickým Sněžníkem a z druhé Orlickými horami. Oblast v minulosti docela dlouho přináležela k českým zemím, a tak není divu, že máme mnoho společného. Zřejmě nejkřiklavějším projevem toho je městský znak tvořený "českým" dvouocasým lvem na červeném pozadí. První zmínku o osadě (vzniklé na jedné z větví Jantarové stezky) v místech dnešního Klodska najdeme v Kosmově kronice a rozmach město zažilo během husitských válek. Klodsko bylo v 11. století předmětem vlastnictví i sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, přičemž roku 1137 se oblast stala součástí Čech (lva do městského znaku prý navrhl Přemysl Otakar II). Ve zdejším kostele je pochován syn Jiřího z Poděbrad a v pevnosti nad městem byl vězněn mimo jiné např. baron Trunk - onen baron Trunk, kterého jistě znají především Brňáci a jehož mumifikované tělo je možno skrze prosklenou rakev spatřit v brněnské kapucínské kryptě. Po 2. světové válce si Československo území Kladska nárokovalo, ale nakonec situace přála tomu, aby připadlo Polsku.

Zřícenina hrádku Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem

Související: Klodsko * Klodská pevnost * Vodopád Wilczky

Už z těch názvů vyplývá, že dnešní reportík bude ze zahraničí. Po několika dílčích neúspěších jsme se s kolegou Pavlem konečně domluvili na společné akci, která nakonec klapla. V plánu nebyl mimo pevnost v Klodsku žádný konkrétní cíl, ale během plánování se jich nakonec pár vyrýsovalo. Tedy s tržnicí v Kudowě-Zdrój jsem původně zcela nepočítal, jenže Pavel dostal doma pověření sehnat něco konkrétního, a protože obstaral dopravu, přece mu do toho nebudu kecat. Je jasné, že sám jsem tam cosi nakoupil taky a alespoň jsme stylově vyřešili stravování. Ta rakovinová klobása a "turek" v kelímku u tržnice dodal celé věci punc exotiky. Ostatně kdybyste se někdo chystali do Bangladéše, Zimbabwe nebo do Pákistánu a chtěli si natrénovat kulturu tamní pouliční gastronomie, zde máte skvělý cvičební prostor. I s ikonickými boudami z vlnitého plechu okolo. Ale to jsem odbočil.

Vecpat celý výlet do jednoho článku dost dobře nejde, takže ho rozdělím do čtyř částí a tohle je ta první. V podstatě jde o dvě zastávky na trase do Kudowy. Obě místa leží trochu mimo cest jimiž se obvykle jezdí, byť ne zase příliš daleko a po tamních okreskách se k ním dostanete pohodlně.

Kolem Moravy mezi Leštinou a Postřelmovem

Mapa web  Fotoalbum
cca 6,5 km

Jelikož se poslední dobou pohybuji vesměs po horách, zachtělo se mi změny a vyrazil jsem do nížin. Ona to sice žádná extra nížina není, protože poblíž se nacházejí docela výrazné kopce, ale to na věci nic zásadního nemění. Z titulku jste (možná) poznali o jakém úseku dnes bude řeč. Nestojí tam žádná význačná kulturní ani přírodní památka, takže jde spíš o záležitost pro místní nebo výjimečně zvídavá individua.

V neděli po obědě si vzala potomstvo na dohled babička a bylo třeba nějak využít volného časového úseku, tímto dobrodiním vzniknuvšího. Pěšinku kolem řeky mezi Leštinou a postřelmovským Novým Dvorem jsem měl v hledáčku už někdy od jara a schovával si ji na situaci, kdy nebude moc času nebo nálady na větší akci. Dnes přišel její okamžik. Autobus odjížděl ze Šumperka v 13:40 a o půl hodiny později jsem z něj vyskakoval před OÚ na leštinské návsi.

Písečná, skalní město a jeskyně Na Špičáku, Široký Brod

Mapa web  Fotoalbum
cca 6 km

V předchozím článku jsem naznačil, že sobotní výlet nebyl jen o jeskyních, takže se dnes mrkněme na všechno ostatní. Půjde o trasu měřící přibližně šest kilometrů, k čemuž je potřeba dodat, že kdybych nebyl vůl a důsledněji se držel značek, stihl bych ještě supíkovickou vápennou pec a procházku si zhruba o půl kiláku natáhl. Bude to tedy vesměs o krajině a bez památek, ale i s tím se dá žít.

Jeskyně Na Špičáku

Mapa (web)  Fotoalbum

V sobotu jsem měl možnost spáchat tento měsíc už podruhé větší akci (věc nevídaná!), takže se mi podařilo navštívit mimo jiné i jeskyně Na Špičáku, jejichž prohlídku jsem dávno plánoval. O výletu celkově píšu v jiném článku (zde na něj máte odkaz), tady se omezím pouze na jeskyně. Rovnou předesílám, abyste nečekali přehršel technických údajů a obsáhlou přednášku ze speleologie a geologie. Říkám si, že pokud o ni budete stát, vše, po čem vaše zvídavé nitro prahne, snadno vygooglíte. Nechce-li se vám googlit, mrkněte třeba tady. Já se omezím na stručné info, osobní dojmy a fotky. Když už jsem za focení vyplázl čtyřicet kaček navíc, musím ho aspoň zužitkovat.

Račí údolí, Čertovy kazatelny a Javorník

Mapa  Fotoalbum
cca 6.6 km

Jak vidno z nadpisu, udělal jsem si po delší době výlet zase někam dál, než za šumperská humna. Je-li k tomu příležitost, nutno ji využít. Zvláště pokud vám určitá míra nepochopení zbytku rodiny podobné aktivity komplikuje. Já tentokrát vyrazil do jedné z nejodlehlejších částí republiky. Cesta hromadnými prostředky mi zabrala skoro tři hodiny na obou směrech a tak se nabízí otázka zda šest hodin cestování stojí za necelých sedm kilometrů a necelé dvě hodiny pochodu. Odpověď vám nedám, ten poměr si musí každý zhodnotit sám a nadto přihlédnout k faktu, že autem by se čas dopravy zkrátil pod polovinu.

Přes Nový hrad do Kopřivné

Mapa web  Fotoalbum 
6 km

Nevím čím to, že poslední dobou mě kolo nějak přestává bavit, ale nejspíš bude lepší věnovat se teď zase chvíli pěším výletům. Začal jsem s tím pozvolna, prakticky za humny a v podstatě dávno známými místy, takže pokud jste tento blog již dříve pročítali, zřejmě se nedozvíte mnoho nového. 

Polní cyklostezka kolem Krchleb a Řepové

Mapa  Fotoalbum

55,1 km

Dát tomuto článku úderný titulek je maličko problém. Cílem totiž nebylo žádné významné místo či město, dokonce ani vesnice. Chtěl jsem si projet jen úsek cyklostezky, která vede přes pole a to prostě nezní zrovna bombasticky. Titulek jsem z tohoto důvodu pojal spíše technicky a budu doufat, že nad mým nedostatkem kreativity přimhouříte očko.

Přemyslov, Tři kameny, Pekařov

Mapa  Fotoalbum

53 km

Podzim letos přišel rychleji, než jsme si ještě před týdnem mysleli, že přijde. Má to svoje výhody i nevýhody. Blbé bylo, že ty prozatím poslední pěkné dny (věřím, že ještě nějaké budou) mi vyšly zrovna na noční směny. Na druhou stranu si můžu říct, že jsem možnost využít poslední záchvěv léta nepromarnil a ještě přes prací si vyjel na kolo. Ve středu (4.9.) dopoledne jsem vyrážel s plánem dát si okruh Loučná-Bukovice-Velké Losiny, ale nakonec skončil až na Třech kamenech. Tři kameny jsou zde již profláknuté. Jezdím tam spoustu let vícekrát do roka, takže pokud vás články o nich už nudí, klidně tuhle stránku zavřete. Nedozvíte se moc nového. Mám ale tak dobrý pocit z toho jak se výlet i fotky povedly, že si opáčko neodpustím.

Vernířovice, Svobodín, Hraběšice

Mapa  Fotoalbum

40.6 km

Po docela dlouhé pauze jsem si dnes zase vyjel na horkém kole. Po noční sice ne v ideální kondici, ale s o to větší chutí. Měl bych občasné pauzy dělat častěji, protože pak si jízdu na kole mnohem víc užívám. Cílem vyjížďky bylo prozkoumat neznačenou část cesty od vernířovických rybníků k bývalé osadě Svobodín a poté značenou, ale dosud neprojetou cestu od motorestu Traťovka údolím pod silnicí.

Po hřebeni Rychleb

Mapa web  Mapa jpg  Fotoalbum

cca 18 km

Potomstvo je týden na prázdninách u babičky, takže jsem ve čtvrtek využil celodenního volna a vyrazil na túru. Kolo jsem si dost užil den předtím a ono obecně neškodí druhy aktivit prostřídat. Většinou, když jdu na podobnou akci, snažím se objevit nějakou novou trasu. Tentokrát to tak úplně neplatí, neboť trasa se z větší části shodovala s tou před pěti lety. Jenže tehdy to bylo za mlhy a deště, v říjnu a ke Smrku po červené přes Petříkov. Od té doby jsem si říkal, že procházku musím zopakovat za vhodnějších okolností a tu první část naplánoval jinak. Jak dopadl výsledek, o tom níže.

Výstup na hřeben jsem zahájil v Horní Lipové, kde vlak dorazil něco po desáté hodině. Vhodný spoj sice jel i dříve, ale chtěl jsem dospat deficit po noční a taky se vyhnout nutnosti táhnout teplejší oblečení, protože po ránu se teď dost ochladilo. Nevýhodou byl docela narvaný vlak. V ČD moc nepřemýšlejí a na takovouto trať nasazují motoráček o jednom vagónu, kam se všichni turisté mířící směrem k Ramzové či Jeseníku jen těžko nacpou. Do cíle jsme přesto dojeli v pořádku a u Ostružné dokonce z oken viděli na louce hrající si lišku. Tím je hodně zapomenuto. Na nádraží v Horní Lipové zaujme pod názvem stanice druhá cedule s nápisem Bílý Potok. Je to odkaz k filmu Alois Nebel. V úvodní scéně hlavní hrdina v podání Miroslava Krobota odříkává názvy stanic z Jeseníku do Šumperka a místo Horní Lipové jmenuje Bílý Potok, kde tento komixový nádražák pracuje (a pak vlastně nepracuje).

Jihlava, jihlavská ZOO, zastávka v Novém Veselí a ve Svitavách

Fotoalbum Jihlava / Fotoalbum ZOO / Fotoalbum Nové Veselí a Svitavy

O prvním srpnovém víkendu jsme byli s prckama v Jihlavě - krajském městě kraje Vysočina. Primárně kvůli ZOO, kam to máme nějakých 153 km a nechtěli jsme se stresovat provedením akce tzv. na otočku. Chtěl jsem tu podrobně rozepsat všechny možné i nemožné aspekty výletu, ovšem s časem moje ambice uvadala a teď spíš z "povinnosti" přidám jen pár řádků proložených fotkami. Sorry předem.

Sehnat pro rodinu v rozumné cenové hladině byl trochu oříšek, ale přece jen se mi to na poslední chvíli povedlo. Na mapě penzion Atlet nevypadal ideálně, neboť z jedné strany sousedil se sportovním areálem a přes ulici byl sběrný dvůr. Na druhou stranu nemůžu říct nic negativního. Za ty prachy bylo ubytování pěkné a hlavně klidné. O víkendu sběrné dvory běžně nefungují a na stadionu se také nic nedělo. Barák jsme měli skoro sami pro sebe. Vzhledem k úrovni hlučnosti našich dětí to bylo pro případné návštěvníky jen ku prospěchu. A pro nás taky.

Co říci k Jihlavě jako městu? Na první pohled mi úplně neučarovala a to hned z více důvodů. Navíc rodina ani neměla chuť si město trochu projít (omezili se pouze na cestu k restauraci a supermarketu), takže jsem se ve finále musel na chvíli osamostatnit a vzít to hopem. Výsledkem onoho hopu je poznání, že i Jihlava má malebná zákoutí. Mluvím nejen o odlehlých uličkách s penziony a zahradami. Zalíbila se mi rovněž pěšina s parky - říkají tomu parkán, táhnoucí se prakticky kolem celých hradeb z 13. století okolo historického centra. Až později mi kdosi napsal, že místní tam raději vůbec nechodí kvůli řádění gangů mladistvých výtržníků nejmenovaného etnika, jehož členů je docela dost i v centru. Já o nich nevěděl, parkány si prošel a přežil bez újmy. Asi to nebude tak hrozné.

Červený Potok, Horní Lipka, Heřmanice, Králíky

Mapa  Fotoalbum
82,25 km

Momentálně mám dovolenou, což v praxi znamená, že jsem doma a hlídám prcky. Když jsem se tedy po několika dnech dostal pořádně na kolo, musel jsem toho využít i navzdory vlně vedra, která k nám opět dorazila. Letos jsem si ještě nestihl zajet na něco dobrého k česko-polské hranici u Dolní Lipky a tak nyní přišel čas nápravy.

Brníčko, Velká Polanka, Malá Polanka, Dubicko

Mapa  Fotoalbum
43 km

Oblastí, o níž bude dnes řeč, jsem projížděl i nedávno. Jenom mi to nepřišlo jako dost výživné téma na článek. Dneska jsem si tam zajel znovu, trasu lehce pozměnil a ukázalo se, že i takový relativně nenápadný kopec může hodně nabídnout.

Tour de Králičák

Mapa  Fotoalbum
94.46 km

Včera, po výletě na Suchák, jsem si sliboval, že na kolo pár dní nesednu. Jednak jsem si natáhl šlachu pod kolenem, za druhé se mi "podařilo" ohnout střední převodník a ke svému způsobu opravy (páčení kleštěmi) jsem neměl dostatek důvěry, abych s tím vyjel dál, než kolem baráku. Jenomže sobotní ráno se natolik povedlo a bylo natolik lákavé, že odolat nešlo. A pouze kolečko za barákem by za takových podmínek byla škoda. Takže jsem risknul bolavou nohu i buransky rovnaný převodník a vyrazil na poslední z opravdu náročnějších na letošek plánovaných tras.

Suchý vrch od Mlýnického Dvora

Mapa  Fotoalbum
71.79 km

Nedávno jsem si procházel mapu a dělal plány tras "do zásoby". Z této činnosti vyplynula právě dnešní vyjížďka. Na Suchém vrchu v Orlických horách jsem byl naposledy před třemi lety a jel to od Heroltic přes vrch Strážka, což tehdy nebyl úplně dobrý nápad. Letos proto padla volba na výjezd jinudy, konkrétně od obce Mlýnický Dvůr ležící přesně uprostřed mezi Štíty a Červenou Vodou.

Rabštejn, Praděd, Dlouhé Stráně (dolní nádrž)

Mapa  Fotoalbum
102.2 km

Vyjet na nejvyšší z jesenických hor je pro mě každoročně třešničkou sezóny. Vesměs již koncem zimy vyjíždím s tím, že jde o počáteční tréning ke zdolání Pradědu a samotné vyvrcholení pak alibisticky odkládám. Letos jsem si však řekl důrazné NE a k vyrazil již v červnu. S jistou dávkou pragmatismu, to nepopírám. O víkendu de facto začnou prázdniny a minimálně mezi Ovčárnou a Pradědem to bude vypadat jako na Václaváku. Jakožto tvor nespolečenský upřednostňující klid jsem tedy prostě chtěl tuhle akci zvládnout ještě mimo letní špičku. Dle dobrého zvyku došla i letos trasa proti minulým opět částečných změn. Když už mám ujet kolem sta kilometrů, rád bych prostě stihl navštívit pár míst, která dosud neznám. Jezdit pořád stejně by byla otrava. Tak proto.

Skřítek, Rýmařov, Horní Město

Mapa  Fotoalbum
76,73 km

Skoro jsem si toho ani nevšiml, ale od začátku roku už jsem se docela rozjezdil. Možná proto si můžu dovolit vyjet v tradičně omezeném čase i na výlet, pro nějž bych si v minulosti jinak nechal raději celý den. Viděno realisticky, těch 76,7 km není zase taková nálož a letos jsem dal několik větších. Snad jen těch kopců je na ní nějak moc, ovšem s krpálama se tady v Jeseníkách počítá.

Odjezd ve čtvrt na devět ráno. Chtěl jsem si ušetřit horko, ovšem pařák dávno nastal. Později se začalo zatahovat a někde u Sobotína jsem se dokonce začal obávat deště. Jenže nezapršelo, jen po nastoupání nějaké té výšky citelně klesly teploty. Vyjet nahoru na Skřítek bylo z celé trasy nejnáročnější. Zpotil jsem se a tak poté, při sjezdu na druhou stranu, jsem dokonce i mírně kosnul. Beru to jako vítané osvěžení. Vedro poslední doby je masakr.

Z Písařova do Písařova

Mapa web  Mapa jpg  Fotoalbum
9.8 km / 8 km

Předně k tomu dvojitému údaji o délce trasy. První číslo udává vzdálenost, kterou jsem opravdu ušel, protože mi zbývalo dost času a nechtěl jsem se pražit hodinu na slunci, než dojede autobus. Druhý, menší údaj je trasa, kterou vyšlápne ten, kdo se zbytečně nepožene a do autobusu nasedne u písařovské školy (vysvětlím níže).

Aktuální období je ideální pro návštěvu kopečků nad Písařovem, tudíž tak +/- každý rok činím. Když to jde, s nějakou malou obměnou. Letošní obměna se zvláště povedla, i když abych byl upřímný, mnoho nového neobjevila. Ale přesto.

Dlouhé Stráně, chata Margaretka, Vlčí sedlo

Mapa  Fotoalbum 
69 km

Po roce přišel opět čas výjezdu na Dlouhé Stráně. Protože jsem o nich psal mockrát a detaily si můžete dohledat pod patřičným odkazem, nebudu popis cesty vzhůru zbytečně protahovat a pouze uvedu, že jsem to bral z Loučné. Druhá asfaltová možnost je kolem spodní nádrže, ale já letos volil tuhle. Je sice náročnější, ale zase o šest kiláků kratší, takže porovnání obou variant vychází cca 50:50.

Lázek, Crhov, Jedlí

Mapa  Fotoalbum 
58,7 km

Letos jsem se s tím, zda na Lázek vůbec vyjet, trošku potýkal. Po dvou letech (prakticky to nebyl ani rok) fungování rozhledny je tato opět mimo provoz a já si nebyl jist jestli má cenu tam vůbec jezdit, Nakonec jsem však usoudil, že to bude pěkná projížďka i bez rozhledny a aspoň to můžu letos dát pro změnu na silničce. Ráno jsem tedy odvedl potěr do školky, skočil nakoupit a kolem půl deváté startoval.

Severomoravská chata, Moravský Karlov, Jakubovice

Mapa  Fotoalbum 

58 km

Letos to docela trvalo, ale protože výjezd na Severku patří mezi "povinné", mám radost, že si ho i letos můžu ze seznamu odškrtnout. V sobotu jsem byl po noční a kolo si užil jen okrajově, když jsme s malou jeli odpoledne k (pra)rodičům do Zábřeha. Na neděli to tedy chtělo něco většího, a protože si drobotinu převzali po obědě zase druzí prarodiče, mohl jsem vypadnout za vytyčeným cílem.

Staré Město, Nová Seninka, Kladské sedlo a Paprsek

Mapa  Fotoalbum
94 km

Když jsem v sobotu něco před jedenáctou vyjížděl, vlastně ani nebylo jasné kam. Měl jsem vyhlédnutý směr ke Starému Městu, odtud se pak rozlézal pavouk vícero možností. Co vyhrálo je samozřejmě jasné z titulku, nicméně celou věc přece ještě lehce rozvedu v textu níže a doplním několika fotografiemi.

Staré Město pod Sněžníkem, Kutný vrch, Kronfelzov a Ostružná

Mapa web  Fotoalbum
12 km

Původně jsem report psát nechtěl, ale protože jsem nějak marodný a jít ven mi v aktuálním počasí a tělesnému stavu připadá nerozumné, přece jen se pokusím několik střípků z předevčerejší (čtvrteční) procházky shrnout. Vás, kdo čekáte něco, co jste tu ještě nečetli a neviděli, musím předem varovat. 90% téhle trasy bylo na tomto blogu už popsáno dříve. Desetiprocentní odchylku tvoří odbočka pevnostní stezky a potom taky ne zcela uvážená zacházka skrze ostruženskou sjezdovku. Pokud vás tohle upozornění dostatečně neodradilo, listujte dále a případné zklamání mi neházejte na hrb. Dík za pochopení.

Do Starého Města jsem dorazil vlakovým spojem s přestupem v Hanušovicích. Bylo by to fajn, kdybych celou cestu nemusel absolvovat s tlupou malých uřvaných fakanů - asi školáků, tak 8 let, jejichž hulákání ani výrazy nejtěžšího kalibru učitelku zjevně nenutily ku snaze věci uklidnit. Nejprve se mě zmocnila hrůza, že se vydají po stejné trase jako já, ale aspoň v tomto jsem měl štěstí. Vydedukoval jsem, že do Staráku jedou na více dní a nejprve se někde ubytují, načež mají domluvenou prohlídku tamního vojenského muzea. Díky Bohu a pevné nervy pracovníkům v muzeu!

Lanškroun, Krasíkov, zřícenina kláštera Koruna

Mapa  Fotoalbum
89 km

Sice to ráno vypadalo na komplikaci, leč před devátou jsem už drtil pedály. Tentokrát jsem vsadil na silničku, protože kilometrů čekalo mnoho a chtěl jsem stihnout včas vyzvednout ty dvě miniatury ze školky. Balení proběhlo rychle. Na silničku se nechci tahat s batohem, takže můžu vzít jen to, co se vejde do podsedlové brašničky. Na triku nemám ani žádné kapsy, jako bývají na klasických dresech takže peníze, mobil, multiklíč, klíče a dvě müsli tyčky. Do držáku na rám ještě bidon s vodou a hurá do živlu.

Dlouhý rybník u Lanškrouna

Lipinka, Dědinka, Zadní Újezd, Medlov

Mapa  Fotoalbum
66 km

Po dlouhé cyklistické abstinenci jsem se na kolo opravdu hodně těšil. Z baráku proto vyrážím už před osmou ráno, abych v pohodě stihl celou trasu. Odpoledne totiž vyzvedávám potěr ze školky, což v 99% případů moje časové možnosti omezuje. Všechno každopádně nasvědčovalo, že se bude dařit. Hned ráno bylo příjemně teplo, slunečno. Jak se ukázalo později, nic není dokonalé a jako obvykle věc trochu kazil vítr. Ale i tak. Vzal jsem s sebou mtb přezuté na užší gumy. Se Schwalbe Smart Sam 1,75" mám výborné zkušenosti a opět se potvrdily. Frčí jako ďas, alespoň ve srovnání se svými balónovitějšími 2,25" kámoškami. V terénu nejsou nejpohodlnější a tolik nedrží, ovšem na moje potřeby super. Takže hurá do sedla a jedem!

Medlov, kostel sv. Petra a Pavla

K Bukovce

Mapa  Fotoalbum 
22,48 km

Protože po včerejšku mě ještě trochu pobolívaly nožičky, naplánoval jsem si dnes výrazně kratší trasu v naději, že to bude relativně odpočinková akce. Bohužel jsem podcenil prudkost zdejších kopců a stav cest po nich vedoucích. I přes tato dílčí pochybení jsem stihl vše, co jsem stihnout chtěl, takže důvodů k nespokojenosti mnoho nezůstalo.

Uničov, Litovel, Litovelské Pomoraví

 Mapa  Fotoalbum 
86,59 km

Málo kdy se zadaří tak jako se zadařilo právě dnes dopoledne. Dřív bych si projetí těchto cílů rozdělil do tří samostatných vyjížděk, ale tentokrát se podařilo zvládnout všechno najednou a dokonce v dobrém čase i počasí. Tedy... že by ráno byl vyloženě hic se říct nedá, ale za Šumperkem jsem se zahřál výšlapem do jediného významného kopce na trase a pak už se oteplilo dost na to, abych v kraťasech a krátkém dresu nezmrznul.

Z Jestřebí do Rájce

Mapa web  Fotoalbum

3,5 km

Tři a půl kilometru - to je slabota. Berte to jako já, tedy jakožto test podmínek pro výlety do přírody. Jestli není moc bahna a tak. Výsledek řeknu rovnou. Je. Terén stále zcela neuschnul a zvláště když procházíte někde po poli, počítejte s tím, že botky budou potřebovat umýt.
Doprava: Ze Šumperka odjíždí autobus na Zábřeh v 10:40, tam zbude asi desetiminutová rezerva na přestup k Jestřebí a něco málo po půl dvanácté jste na místě. To znamená v Jestřebí, na zastávce Rozc. Jestřebíčko.

Zimní návštěva Stezky v oblacích u Dolní Moravy

O dolnomoravské Stezce (mapa) jsem již psal dříve a podrobněji v tomto článku z léta 2016. Opakovat řečené nemá smysl, ale neboť tentokrát jsem se tam objevil během zimního období, dovolím si alespoň malé opáčko udělat. V čem se zimní návštěva oproti létu liší? Tak předně je větší kosa. Ono už po cestě ze Šumperka bylo znát přibývající množství sněhu. Zatímco v našem městečku panovalo sedm stupňů nad nulou a (když to přeženu) skorojaro, kousek dále v Bratrušově převládá pořád zima. Znásobte to a jste plus mínus u reality na Dolní Moravě.

Něco k novému roku

Je určitou tradicí napsat vždy první den nového roku pár řádků, a to hned ze tří důvodů. 1. Popřát čtenářům, 2. nastínit plány do příštího Silvestra, 3. zbilancovat uplynulý rok. Vezmu to v obráceném pořadí.