28. 7. 2017

Úprk před vedrem do lesů

11. července 2016

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - KRÁSNÉ - HRABĚŠICE - TRAŤOVKA - ROZC.POD KAMENCEM - SEDLO HVĚZDA - ŘÍJIŠTĚ - ROZC.MRTVÝ MUŽ - U DOBRÉ NÁLADY - HRABIŠÍN - NOVÝ MALÍN - ŠUMPERK


Jak napovídá titulek, dnes bylo vedro. Vedro jak prase. Dopoledne jsem se vzbudil po noční, odpoledne strávil s rodinou a když pak v podvečer prcci s babičkou zamířili na koupaliště, vyčíhl jsem příležitost se trochu projet. Čas zůstával omezený, ale věřil jsem, že když se nebudu zbytečně courat, přiměřenou trasu zvládnout můžu. Velmi podobnou trasu jsem jel nějaké tři týdny nazpět, takže abych se úplně neopakoval, propašoval jsem do ní pár změn. Start od baráku v 16:50.

První etapa, tedy výjezd nad Hraběšice k Traťovce a pak dále na rozcestí Hvězda, je také ta nejdrsnější. Zvlášť v pařáku. Trochu mi ji zpříjemnila srnka pasoucí se na kraji louky, která zřejmě pochopila, že jí ode mě nic nehrozí, jen si mě omrkla a pokračovala v pasení. Stejně jsem byl za chvíli zpocený, zafuněný a váhal zda se na Hvězdu vůbec vyškrábu. Nakonec pomohlo, že po cestě vzhůru se postupně ochlazovalo a že tam jsou pěkná vyhlídková místa. V kopcích a v lese je opravdu úplně jiný luft než dole ve městě. Mnohem lepší a svěžejší. Od Hvězdy jsem sfrčel lesem k chatě na Říjišti a těšil se na občerstvení z pramene, který u chaty teče. Bohužel mě čekalo nemilé překvapení. Běžně vydatný pramen se proměnil jen ve slabý čůrek vody, kvůli čemuž to osvěžení nedopadlo dle očekávání. Trvalo docela dlouho než se dlaně naplnily vodou, což byla otrava, tak jsem se napil jen symbolicky. Na druhou stranu už mě nečekala žádná velká stoupání a taky zbývalo něco pití ve flašce na rámu.


Pokračoval jsem šotolinovou lesňačkou, ježto technicky po vrstevnici obepíná jih a východ kopce Jestřábu. Šotolina se později napojí na asfaltku (no, je na ní tolik štěrku, že to snad ani asfaltka není) od Mrtvého muže a přivede mě k osadě U dobré nálady poblíž Mladoňova. Od vyhlídek jsem si moc nesliboval, ale pár se jich našlo i tady. Především na Hanou. Jak padlo výše, jede se prakticky po rovině. Když trochu přišlápnete, frčíte jako blesk. Do osady U dobré nálady se dostaneme po sérii krátkých, leč díky štěrku zrádných serpentin. Tam jsem se napojil na silnici a chvíli jel zase po asfaltu. Bylo mi však poněkud blbé držet se na biku asfaltky, když se nabízela jedna dosud neprozkoumaná lesňačka.


Odbočka na ni se nachází u autobusové zastávky "U křížku". Nikdy jsem nepochopil proč by zrovna tady měl stavět autobus, ale zastávka tu prostě je. Ta cesta vedoucí na okraj Hrabišína je celkem různorodá. Dá se tu pěkně vyžít, nicméně s důrazem pár zrádných místeček. Především tam, kde voda v nezpevněném povrchu vymlela hluboké strouhy, kam má kolo tendence zapadat. Celé se to odehrává ve sjezdu, pouze před jedním rozcestím číhá krátké stoupání. Za rozcestím točím po štěrkové cestě doleva a pokračuji dolů kolem polí k mostu přes železnici mezi Šumperkem a Uničovem. Zbytek cesty do Hrabišína tvoří především štěrk a výmoly, takže se hodí dávat především v zatáčkách bacha na nebezpečí smyku a s ním spojeného držkopádu. Příjezd do Hrabišína není právě estetický. Abych neestetický trend udržel, na silnici do Nového Malína jsem to vzal ještě kolem fotovoltaické elektrárny, což také není lahoda pro oko. Pak sešupem do města a hurá domů. Celá akce mi i s krátkými kochačkami a fotozastávkami zabrala dvě hoďky a dvě minuty. To je, vzato pohledem na podmínky a vytyčené cíle, super.

STATISTIKY
Ujeto 36,9 km
Čistý čas 1:48:50
Průměr 20,36 km/h

 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat