27. 7. 2017

Dlouhé stráně 2015

17. června 2015

ŠUMPERK - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - MARŠÍKOV - LOUČNÁ NAD DESNOU - ROZC. UHLÍŘSKÁ CESTA - MEDVĚDÍ HORA - RYSÍ SKÁLA - ROZC. POD HORNÍ NÁDRŽÍ - DLOUHÉ STRÁNĚ, HORNÍ NÁDRŽ - U OKENNÍ ŠTOLY - POD HOMOLÍ - VYHLÍDKA - POD ZADNÍM HUTISKEM - VERNÍŘOVICE - SOBOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Trasa byla prakticky totožná s tou před třemi lety, jen opačným směrem. Myslím, že tohle je lepší verze než předchozí, protože nahoru se vyjede po pěkném asfaltu a ne po šutrech, což to jde snáze. Přidal se i kolega Roman, takže jsem po čase nejel zase sám. Start byl domluven na středeční dopoledne v 10:00 SELČ na tradičním shromaždišti u trafiky na "Gottwalďáku". Ráno sice pršelo a já se trochu bál že Roman vyměkne a výlet odvolá, ovšem nepoddal se trudomyslnosti, pršet zatím přestalo, a tak jsme vyrazili. Ne že by byl nějaký hic, dokonce obloha zůstávala šedá a nevlídná. Předchozí porada s Aladinem však vyhodnotila riziko dalšího deště jako nízké a nadto slíbila i dočasné polojasno, což jako celek vyznívalo optimisticky.


Etapa Šumperk - Loučná nad Desnou se neobešla bez drobných nepříjemností v podobě protivětru a otravného provozu na silnicích. Pak jsme najeli na lesní silnici nad Loučnou a byl klid. Dál už bylo všechno hlavně o dlouhém stoupáku. Výškový rozdíl mezi Šumperkem a horní nádrží přečerpávací elektrárny na Dlouhých Stráních činí přes 1000 metrů a to už je poznat. Funěli jsme oba, ale k horní stanici lanovky a kiosku na Medvědí hoře jsme dofuněli statečně.


Měli jsme ještě dost sil vylézt na rozhlednu, kde nás uvítalo mnohem lepší počasí než bylo před týdnem při pěšotúře s kamarádkou Věrkou, takže se dalo i lecos vidět. Jako odměnu jsme do sebe v bistru u rozhledny nalili kofolu a kafe. Určitě jsme si ho zasloužili více než parta výletníků dorazivší lanovkou a čekající na mikrobus, který je na horní nádrž PVE dopraví zcela nesportovním způsobem. 


Protože s Věrkou jsme minulý týden byli na Rysí skále za mlhy, doufal jsem, že nyní bych si ten pohled mohl užít při lepší viditelnosti. U Tetřeví chaty jsme to tedy vzali doleva k vyhlídce. A opravdu, ranní oblačnost se roztrhala, nad hlavami se objevilo modro a kopce už svoje vrcholky nejenže neskrývaly v mracích, naopak je dávaly nepokrytě na odiv všem. I Praděd byl odtud jako na dlani. Super.


Vrátili jsme se zase kolem větrníků na silnici a už zcela tradičně dojeli až pod horní přehradu Dlouhých Strání. Tam se znovu začalo kazit počasí, ale stejně jsme si obešli celou hráz. Když jsme došli zase ke kolům, byla už solidní kosa. Moje lehoučká větrovka přestávala stíhat, ale naštěstí jsem s touto situací počítal a do batůžku přibalil teplejší bundu.


Ještě že! Následný sjezd byl i tak dost chladný, hlavně na prsty vykukující z cyklistických rukaviček. Nevraceli jsme se stejnou cestou, ale trošku drsnější trasou kolem Okenní štoly, Malé Jezerné a přes rozcestí Branka. Kdo to tam zná, ten ví jak tamní šuternatá cesta dokáže s kolem i cyklistou zatřást. Od Branky už naštěstí pokračuje asfalt, a třebaže ho místy kazí jemný štěrk, rozhodně se po něm jede lépe než předcházející částí.


Kolem říčky Merty jsme dosvištěli do Vernířovic, tam jsme si dali malou pauzu u rybníka s výhledem na krávy v ohradě přes cestu. Pak sjezd na konec dědiny, rovinka k Sobotínu a pokračování do Petrova nad Desnou. V petrovské hospůdce Peterka malé občerstvení a takto posilněni jsme již bez potíží zvládli závěrečný kousek zpátky do Šumperka. Toť vše.

STATISTIKY
Celkový čas 7:05 (10:00-17:05)
Čistý čas 3:45
Ujetá vzdálenost 62,81 km
Průměrná rychlost 16,7 km/h
Maximální rychlost 55,7 km/h

 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat