29. 7. 2017

Rozhledna na Lázku

25.7.2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - KLÁŠTEREC - ZBOROV - HORNÍ STUDÉNKY - ŠTÍTY - COTKYTLE - LÁZEK - JANOUŠOV - DROZDOVSKÁ PILA - HOŠTEJN - LUPĚNÉ - NEMILE - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Lázek je nejvyšším vrcholem Zábřežské vrchoviny, měří 714 metrů. Stojí na hranici Čech a Moravy a na vrcholu byl mimo rozhledny postaven také pomník věnovaný Svatopluku Čechovi. Hora i okolí má bohatou historii protifašistického odboje za 2.světové války.

O tom, že Lázek vyšlápnu na kole už mluvím dlouho. Tak moc dlouho, až mi to mluvení samotnému přišlo blbé a donutilo předsevzetí splnit. Podmínky venku sice nic moc - chladno, vítr, zataženo, ale příležitost se zase naskytne kdo ví kdy, tudíž je třeba využít co se nabízí. Vzal jsem si s sebou mtb kolo v obavách, že úsek pod rozhlednou bude moc rozflákaný stejně jako zamýšlený návrat přes Janoušov. Nakonec se ukázalo, že kdybych vzal crosse, asi bych udělal lépe. Na mtb to po silnici bylo v kopcích utrpení. Obávané cesty proti tomu docela v pohodě.


Ze Šumperka jsem nejel příliš kreativně. Určitě ne do Štítů, kam skoro pokaždé jezdím přes Bohutín, Zborov a Horní Studénky. Kopec ke Zborovu mi dal zabrat - mtb pláště skutečně nebyly na asfalt nejvhodnější. Štěstím v neštěstí bylo aspoň chladno, díky němuž jsem se tolik nepotil. Ve Štítech jsem byl vzdor komplikacím za pěknou hodinku a pět minut. Co dál? U školy doleva, sjezdem na spodní křižovatku a tam vpravo do stoupáku. Krpál je to hned na začátku prudký, na druhou stranu s moc hezkým pohledem na město. Stoupání později aspoň částečně poleví a dokonce se nejede jenom lesem. Jízdu zpestřují louky, pole a další výhledy, byť sporé. Za krajskou hranicí číhá opravovaná vozovka. Směrem od Štítů už se jezdí vyspravené polovině - to je dobrá zpráva. Měl jsem jenom dojem, že asfalt není ještě úplně tvrdý a kola se na něj citelně lepila. Aspoň že do Cotkytle už je to blízko a pár set metrů před dědinou i mírně z kopečka.


Za Cotkytlí další stoupání. Nejprve kolem kravína, poté však za nádherných panoramat. Odbočka ze silnice k vrcholu Lázku se nachází u autobusové zastávky. Kdyby to někoho zajímalo, hned naproti najde památník obětem z 2.světové války. Kvalita cesty k rozhledně mi doma dělala starosti. Proto jsem bral horské kolo. Ale kdybych vzal krosku, nic bych nepokazil. Až na posledních pár metrů tvoří povrch asfalt. Sice hodně rozbitý a děravý, nicméně pořád by se mi jelo lépe než na bajku. Poučení na příště.


Závěrečné stoupání měří přibližně 750 metrů a vypadá hůř, než jaké je. Za chvíli jsem v cíli. Pohled na tachometr prozradí počet ujetých kilometrů. Je jich 28; jen o málo více než na Severku či Bradlo. Budu muset Lázek zařadit do seznamu každoročních jízd. Rozhledna byla otevřená. Ona je svým způsobem otevřená pořád, byť stále působí poněkud provizorně. Po letech šíleného chátrání buďme rádi aspoň za to. Navíc jsem se od mladíka, který mi pak prodal kofolu, dozvěděl, že se tu plánují větší opravy a dokonce i ubytovávání. Snad je tedy temné období konečně vyvažováno něčím pozitivním. Vylezl jsem si nahoru. Když už se táhnu do těchto kopců a navíc k rozhledně, nelze jinak. Schodiště je stísněné s nízkými stropy a úzkými schůdky. Cyklistické tretry zde nebudou ideální obutí, ovšem jde to i s nimi. Vyhlídková plošina zaujme velikostí/malostí a středovými lavičkami posranými od ptáků. Takový syrový bonus, abychom věděli, že jsme v drsném kraji. Výhled kruhový, nádherný. Samozřejmě by neškodilo lepší počasí, méně mraků a mlh halící vzdálenější hory. Jenže už konečně občas prosvitlo i slunce, tak jsem zticha a rád za to, co mám.


Jak nazpátek? Lákalo projet osadou Janoušov. Cítil jsem slabou nejistotu z části mezi Janoušovem a Drozdovskou pilou, protože z mapy se nedal nevyčíst její stav a nerad bych se prodíral bahnem. Risknul jsem to. Neznámá silnička byla fajn. Tradičně rozbitá lesní asfaltka kolem potoka. Dolů se po ní frčí bezvadně. Nahoru bych ji šlapat nechtěl, musí to být děsnej opruz. V závěru vyjíždím na Drozdovské pile. Tam jsem byl letos už dvakrát, navracím se tedy do známých končin. Táhnout se jako v březnu nahoru k Drozdovu jsem zavrhl okamžitě. Přes Hoštejn a Zábřeh je cesta mnohem pohodlnější a bez dalších kopců. Odpustil jsem si tedy jakékoliv další poznávací aktivity a frčel domů do Šumperka jako obvykle. Jen jedna odbočka byla navíc. Konečně jsem se zajel podívat na soutok Desné s Moravou u Postřelmova. Po nedávných deštích tam teklo příjemně dost vody a i okolí dělalo dojem, že mu deštík prospěl. Ale to už s výletem vlastně nesouvisí.

STATISTIKY
Ujeto 66,24 km
Čistý čas 3:12
Průměr 20,66 km/h

 Fotoalbum

1 komentář:

  1. Ahojj uz je cervenec 2018 nova asfaltak z Drozdovske pily smerem k Lazku. Dalsi typ ze Strazne za lusovnou plastu doleva po cervenem znaceni az na Cukrovou boudu bezva pevna lesni cesta, od Cukraku dolu az k hajovne pred Hostejnem super asfalt na sjezdy :-) dobre cesty preje Vasek

    OdpovědětVymazat