28. října 2011
Kolem rybníka u obce Šumvald, jinak klidného, bylo dnes rušno. Poté co před lety ustaly výlovy rybníka u Police, zbývá podobných příležitostí pomálu. Není proto divu, že si tuto akci nenechalo utéct hodně lidí ze Šumperska i Olomoucka. Šumvald totiž leží někde mezi, poblíž Uničova. Výlov začínal už v devět ráno, my jsme tam dorazili něco po jedenácté.
Vůbec první "atrakcí" bylo dobrodružné parkování na rozbahněném poli. Těch dalších pak bylo dost všude okolo, ale vzhledem k jejich charakteru a našemu věku jsme si jich valně neužili. Na hráz rybníka jsme dorazili nejspíš z pořadateli neočekávaného směru. Soudím tak podle toho, že jsme museli podlézt pásku přes jakýsi vjezd, ale nikdo nám na to nic neřekl. Už z dálky bylo podle davů na hrázi jasné, že liduprázdno očekávat nelze. Rybáři tou dobou byli evidentně v nejlepším a za přihlížení zvědavých hloučků dělali co mohli. Většina přihlížejících stála nahoře na hrázi, ale někteří odvážně zdolali svah dolů na kus obnaženého dna, aby mohli rybářské snažení sledovat pěkně zblízka. Při pohledu na tu masu mrskajících se těl (pravda, některé se už ani nemrskaly) mě napadlo, že i kapři se můžou mačkat jako sardinky. Útlocitnější povahy zřejmě sváděly krutý vnitřní boj mezi svým přesvědčením a chutí na měkké rybí masíčko. Všechny ryby se zmítaly v síti držené ze všech stran rybáři na loďkách a další lidé je nabírali do velké sítě, ze které pak byly exportovány dále.
O kus dále, za zdí, probíhalo jiné hemžení. Prodávaly se tam čerstvé dobroty z ulovených rybiček. Dali jsme si smaženého kapra a ještě teď se olizujeme za ušima. Těch, kdo se dnes budou olizovat je mnohem více. Ve frontách před pokladnami i na lavičkách u stolků bylo narváno. Zajímavým nápadem se zdálo umístit před restaurační stan akvárium s několika druhy ryb, aby si je lidé mohli prohlédnout. Zvědavě do něj nakukovali dospělí i drobotina. Ve vodě tu plaval kapr, lín, cejn, okoun, amur, tolstolobik, štika a ledacos jiného.
Dobrý kšeft s rybami měl evidentně i chlápek, který prodával losy s možností výhry jednoho takového macka. Polovička hned do hazardu investovala 2x60 korun posilující české měny, ale není nutné dodávat s jakým výsledkem. Na amurovi si holt pošmákne někdo jiný.
Kulturně obohaceni a s mastnými hubami jsme se zvolna vymotali z davu a zamířili zpátky k autu. Cestou na parkoviště jsme ještě museli přetrpět pár stánků s dobrotami i obyčejnou veteší. Naštěstí nikoho z nás nenapadlo se u stánků zbytečně zdržovat. Vymotali jsme se z areálu a za pár minut už se vezli zase domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat