1. 8. 2017

Dělostřelecká tvrz Bouda

24. září 2011

Tvrz Bouda (poblíž Suchého vrchu v orlických horách) byla vystavěna podle francouzského vzoru ještě před 2. světovou válkou, ale po mnichovské dohodě už nemohla být dokončena a zůstala nedostavěná. Měla různá důmyslná technická řešení obrany, které i po všech těch letech dnešního člověka zaujmou. Veškeré vnitřní vybavení, které uvnitř bylo používáno už neuvidíte. Vesměs se jedná o prázdné prostory. Třebaže Bouda je nejmenší z podobných pevností u nás, i tak je délka hlavní chodby 750 metrů - tedy tři čtvrtě kilometru. Interiér se pak ještě větví do různých bočních hal a chodeb. Proto je na výběr ze tří prohlídkových tras. Nejkratší budete mít hotovou za pár minut, střední za cca hodinu a čtvrt, zatímco nejdelší budete procházet přes tři hodiny. Oficiální status stavby je dnes "muzeum československého opevnění".


Uvnitř tvrze jsou podmínky o hodně jiné, než venku v době současného krásného babího léta. Celoročně v podzemí očekávejte teplotu kolem šesti stupňů Celsia a vysokou vlhkost. Pokud na to zapomenete, můžete si před vstupem do tvrze půjčit vaťák. Není to sice jak od Gucciho, ale v pevnosti nejde o módu a opravdu pomůže. 


My jsme si zaplatili střední okruh. Stálo nás to každého 70Kč + dvacku za foťák. Ten jsme aspoň ukecali na slevu, normálně by byl dvakrát dražší. Příchod k pokladně tvoří strohý betonový prostor, kde je na zdech vyvěšeno několik mapek tvrze a pár informací o její historii. Jak už bylo řečeno, uvnitř je nehostino. Teplota pod deset stupňů a vysoká vlhkost udělá s turistou v tričku a kraťasech divy. Půjčili jsme si sice vaťáky, ale v otevřených lehkých botkách mi stejně byla po čase zima od nohou. Při pohledu skrze chodby byl její konec dokonce trochu zastřen mlhou - to berte jako příklad úrovně zmíněné vlhkosti. Pokud si chcete zaplatit fotografování, dobře zvažte možnosti svého aparátu. Interiéry jsou osvětleny velmi skromně a tak není vyloučeno, že to bodou vyhozené peníze. Já jsem fotil na ISO800-3200!
Páteří celé tvrze je téměř kilometrová chodba s kolejnicemi, kudy byly taženy vozíky s materiálem mířícím do skladů. Vozíky vojáci tlačívali ručně. Samotné prý vážily 400kg, s nákladem mnohem víc. Jestli si říkáte, že se aspoň hoši v té kose zahřáli, nemáte úplně pravdu. V době, kdy tu sídlila posádka, byl vnitřek vytápěn na 20 st.


Elektřinu zajišťovaly dieselové agregáty, které najdeme na jedné z prvních zastávek v podzemí. Všechno působí hodně zchátrale a prázdně. Dlouhé haly s obloukovým stropem ústí od hlavní chodby do stran a občas to chce fantazii, abyste si uměli představit, jak to vypadalo v provozu. Menší kanón včetně pár kusů munice se nachází v jedné z mála místností uzavřené vlastními vraty. Obloukový strop chodeb byl vesměs jednolitý, nudný a ponuře osvětlený. Jen místy se na něm daly spatřit nějaké zajímavější struktury.


Jedna část expozice je věnovaná době, kdy k Československu ještě náležely části Polska v okolí Těšínska a Užgorodská oblast. Měl jsem z toho takový rozporuplný pocit. Možná to bylo až příliš stylizované. A elektrické svíčky, jaké vídáme na vietnamských stáncích, tomu taky dvakrát nepřidaly.
Výstavka několika původních předmětů nalezených v tvrzi při bližším pohledu odhalí spíš sbírku harampádí. Údajně část původního klimatizačního systému, vozidlové bariéry... Prostě musíte být fanda, abyste tohle ocenili.


Po schodech jsme vystoupili k horní části šachty, kde se nacházela výsuvná věž se střílnami. Protože do těchto částí přes mříž pronikal venkovní teplý vzduch, brutálně se mi tam orosil foťák a musel jsem ho na chvíli rozebrat a otřít, abych mohl vůbec udělat nějaké obrázky. Kovová věž byla dávno odmontována a zpracována jinak, takže dnes při pohledu nahoru vidíme jen oblohu a les.
Zde také prohlídka jako taková skončila a zbývalo už jen vrátit se stejnou cestou nazpátek.

Návštěva to byla zajímavá, i když pokud očekávátě něco víc než prázdné prostory, budete možná zklamaní. Oceníte spíše informace z výkladu průvodce a zvláštně ponurou atmosféru ve spoře osvětlených chodbách dýchajících vlhkem a chladem. Jste-li fanoušci do téhle části historie, bude váš pohled na věc zase jiný.

 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat