17. srpna 2012
Už si nevybavuji proč vlastně padl původní návrh a jaký vlastně původní návrh byl, ale je jisté, že nakonec jsme vyrazili do Opavy. Mě se tam moc nechtělo, neboť jsem na tamním infekčním oddělení strávil část letošního května a nic mě nelákalo se vracet. Drahá polovička však zaslechla zvěsti o pěkném centru města, tudíž jsme si tyto zvěsti vyrazili ověřit. Mezi Šumperkem a Opavou je to cca 92 km. Nejlepší je cesta autem přes Skřítek a Bruntál - tu jste taky využili. Ještě u Bruntálu bylo počasí skvělé. Slunečno a díky čistému vzduchu i daleké výhledy. Čím blíže jsme však přijížděli k Opavě, tím více se mi vybavovaly scény z Pána Prstenů. Konkrétně to, jak při cestě do Mordoru sílila tma bez ohledu na denní dobu. Po příjezdu do centra Opavy už bylo zataženo, oblačností i smogem od Ostravy, a my na chvíli zapochybovali o rozumnosti tohoto výletu. Dali jsme však počasí šanci se umoudřit a zalezli na hodinu do restaurace. Kupodivu to vyšlo. Po spořádání oběda jsme vyšli ven a vida - slunce svítilo i tady. Hurá!
Prvním místem, které jsme navštívili, bylo Dolní náměstí s kostelem Sv.Vojtěcha. Náměstí i chrám jsou pěkně spravené a palmy v květináčích dodávají místu esenci exotiky. Uprostřed plácku stála jakási zvířecí skulptura. Vypadala jako přerostlý pásovec s useknutou hlavou, ale zajímavě. Kousek za chrámem jsme našli malý park a v něm fontánu. Kuriozitkou je lavička ve tvaru banánu stojící poblíž. Hornímu náměstí vévodí především budova radnice a obchodní dům. Ten se naštěstí aspoň trochu skrývá za stromy a dává tak více prostoru historické budově Slezského divadla. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie se kvůli omezenému prostoru jako celek obdivuje poněkud komplikovaně. v centru najdeme také Slezskou univerzitu. Ve Dvořákových sadech jsme objevili meteorologický altánek. Podobný byste našli například v Karlově Studánce a podobný, byť už bez přístrojů, i v jednom z parků u nás v Šumperku.
Pravoslavný kostel stojí jen kousek od katolické katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Vlastně hned naproti. Na jihovýchodním rohu Horního náměstí odpočítávají čas sloupové hodiny. Ačkoliv je v Opavě hodně budov udržovaných, o Slezském muzeu to říci nelze. Škoda. Stavba je to jinak velmi pěkná a tento stav její hodnotu v očích náhodného turisty značně decimuje. Opavou vede hustá síť trolejbusových linek a důsledkem této hustoty je změť trolejí nad ulicemi a křižovatkami. A tak i místa, které mají nějaký půvab, zabíjí ošklivé spletence kabelů a izolátorů. To je, jak jsme si všimli, problém celé Opavy. Město je plné nádherných starých domů a historických objektů, jenomže zanikají v šedi okolních, často necitlivě přistavených budov. Celé to působí zmateným dojmem. Půvab staré zástavby rozmělňují betonové krabice se zašlými omítkami. Ne že by Opava byla vyloženě ošklivá - to ne. Je vidět snaha tu dávat věci do pořádku, což se cení. Ovšem přesto byla naším nejpříjemnějším zážitkem návštěva kavárny Marlenka nedaleko Slezského divadla. Mají tu nejen výbornou kávu a hned několik druhů oblíbené medové pochoutky, ale i milou a vstřícnou obsluhu. Pokud se někdy do Opavy dostane, stavte se i tam. Za ušima se budete olizovat ještě druhý den.
Návštěvu Opavy jsme sice utli trochu předčasně, ale díky té časové rezervě jsme stihli ještě další věci. Tou první byla rozhledna Hanse Kudlicha u blízkého Úvalna. Původně jsme o ní neměli páru a dojezd tam byl spíše dílem náhody, leč vítané. Výhodou je, že lze zaparkovat jen kousek pod věží a dojít k rozhledně si nežádá žádný závratný výkon. Nejprve dojdeme k chatě Strážiště a pak k samotné rozhledně, která je odtud na dohled. Nečekali jsme nic světoborného, takže nádherná kamenná věž byla takovým malým šokem. Paráda! Zaplatili jsme 20 Kč na osobu a vyšlápli do schodů. Díky rovinám táhnoucí se severně až do Polska je z ochozu na vrcholu krásný výhled. Hned dole se prostírá obec Úvalno. Na druhé straně pak možno spatřit v dálce náš další cíl, tedy Cvilín u Krnova. Za zmínku ještě stojí expozice ve věži. Pod sklem tu najdeme historické šavle, přilby nebo palné zbraně.
Taky na Cvilín u cca 7 km vzdáleného Krnova se dá dojet autem a zaparkovat až nahoře u kostela Panny Marie Sedmibolestné. Kostel i přilehlá křížová cesta vypadají hezky, ale nás přece jen lákaly vyhlídky z rozhledny. Když jsme tu byli před lety naposled, měli zrovna zavřeno. Teď jsme měli více štěstí. Po zdolání schodiště jsme se ocitli na vyhlídkové plošině. PLOŠINĚ - ne ochozu, jak je tomu obvykle. A je to příjemná změna, protože se nemusíte s nikým mačkat a protahovat se. Celé město Krnov je odtud jako na dlani. Na druhé straně zase spatříme rybník, toho času křižovaný hned třemi malými plachetnicemi. Vidět je pochopitelně víc. Chce to jen dobré počasí a ideálně ještě dalekohled.
Žádné komentáře:
Okomentovat