Lázek

7. srpna 2016

Pamatuji si jak jsme na Lázek jezdívali už na základní škole v rámci branných cvičení či běžných školních výletů. Byl jsem tam s tehdy ještě pionýrským táborem, byl jsem tam s rodiči. Dřevěná rozhledna z počátku 20. století a přilehlá Reichlova chata s restaurací byla jako cíl pro podobné akce vynikající, což jistě potvrdí nejeden obyvatel Zábřežska či okolí Lanškrouna. Pak jsem se na kopec mezi městy Štíty a Lanškroun dostal až v roce 2009 a dočkal se nemilého překvapení. Areál byl oplocený, nepřístupný. Za okny bylo slyšet cinkání příborů a hovor nových majitelů, kteří však rozhlednu brali spíše jako chalupu a pro turisty ji prakticky znepřístupnili. Prý ji koupila jakási pochybná pražská firma. Firma poté zkrachovala, o majetek se přestala starat a rozhlednu si vzali "do parády" vandalové, houmlesáci a feťáci. Není třeba dlouze rozebírat chmurný výsledek. Loni na podzim se objekt dostal do dražby, kde jej získala firma Black Papers. Původně o koupi usilovala i blízká obec Cotkytle, jenže její rozpočet byl nižší než konkurenční nabídka. K radosti mnohých však noví majitelé oznámili, že mají v plánu rozhlednu opravit a znovu zpřístupnit veřejnosti.

Po předchozích letech a špatných zkušenostech byly na místě pochyby, nicméně letos v červenci opravdu došlo k naplnění slibů. Už v květnu u chaty proběhlo setkání radioamatérů, kteří na Lázek chodí už léta. Plot zmizel, největší škody byly odstraněny, dokonce i bufet uvnitř chaty - byť stále trochu v provizorní podobě, znovu funguje. A co je hlavní: zpřístupněna je nyní i vyhlídková věž.

Otevřeno mají zatím jen o víkendech v době 11:00 - 18:00

a těžko soudit jak tomu bude po prázdninách, ale díky za to!

Dnes jsme se tam po obědě vypravili v rámci rodinného výletu. Celkové pojetí bylo, vzhledem k osazenstvu, poměrně turisticky ostudné, ale lepší než drátem do oka, že? Ostatně dojet sem příště pěkně poctivě na kole můžu kdykoliv jindy (report z cyklovýletu zde). Nyní jsme dojeli autem až k odbočce u silnice za Cotkytlí a pěšky si vyšlápli jenom ten půlkilometr k chatě. Přesto potomstvo chvílemi protestovalo a mrčelo, že je bolí nožičky. Až na tyto drobné zádrhely se však výlet plný vyhlídek vyvedl a zdá se mi, že se líbil všem.

Já osobně jsem z nostalgie i turistických pohnutek za pomyslný restart Lázku velmi rád. Místo má svou historii, atmosféru, tradici i nádhernou přírodu okolo a byla by ohromná škoda, kdyby mělo upadnout. Snad se konečně začalo blýskat na lepší časy a rozhlednu na Lázku čeká spoustu světlých zítřků.