6. 6. 2017

Staré Město pod Sn., Hynčice pod Suš., Stříbrnice

13. ledna 2014


Vítejte u reportíku z nedělního výšlapu. Místo dlouhých úvodních okecávaček zápisky z tabletu pořízené během cesty:


6:45
Tak mám za sebou oba přestupy a teď čekám v přetopeném vagónu na odjezd z Hanušovic. Jelikož do odjezdu zbývá ještě asi čtvrthodina, využívám toho k započetí psaní reportu. Jak asi vyplynulo z úvodu, plán je více méně jasný: Vydat se ze Starého Města pod Sněžníkem po zelené značce k sedlu Štvanice nad Hynčicemi pod Sušinou. Odtud následně po modré a žluté do Stříbrnic, a pak zpátky do Starého Města. Mělo by to dělat celkem něco pod dvanáct kilometrů. Mám na to víc než čtyři hodiny, což slibuje (aspoň teoreticky) hladký průběh. Počasí zatím vychází a kupodivu dokonce i odpovídá předpovědi, což je pamatováníhodná výjimka. Alespoň pro tuto chvíli. Sice fouká jak sviňa, ale teplotu máme těsně pod pěti stupni a jak se i v té tmě zdá, mezi oblačností prosvítají hvězdy. Za pět minut by měl vlak opustit Hanušovické nádraží.

10:48
Hotovo. Sedím v čekárně nádraží ve Starém Městě a asi za čtyřicet minut odjíždím domů. Místo vlaku jede autobus - prý kvůli nějaké havárii u Jeseníku, ale to je celkem fuk. Jak dopadl výšlap? Ujde to. Počasí se sice nakonec nepovedlo úplně podle předpovědi, ale na to jsem si za ta léta zvykl. Překvapením byl sníh. Od Vysokých Žibřidovic ho s nadmořskou výškou přibývalo, i když celou dobu zůstalo jen u poprašku. Obloha byla většinou zatažená a jako bonus brutálně foukalo. Když říkám brutálně myslím tím to, že na otevřených místech jsem občas musel dokonce zastavit, aby mě to neporazilo. Ještě že mám dobrou bundu a v její kapse teplé rukavice. Ze Staráku jsem vyšel ještě skoro za tmy a značení mě vyvedlo k pastvinám. Mimo krav jsem viděl i stádo srnek, ale ty byly bohužel moc daleko a brzy se mi ztratily z dohledu. Co jsem zapomněl zmínit, to je stoupání. Nejhorší to bylo v úseku mezi Starým Městem a sjezdovkou u Hynčic. Nahoře jsem si chvílemi připadal jako na Sibiři. Následovalo klesání do Stříbrnic, kde jsem se nijak zvlášť nezdržel a ve spodní části dědiny navázal na turistickou trasu zpátky do Staráku. Ve městě jsem byl s předstihem, čehož jsem využil k rozšířené procházce zakončené zde, na vlakové zastávce. No nic, jdu ještě v rychlosti prohlédnout fotky a pak hurá na cestu zpátky!

Tolik zápisky z čekané a pár doplňujících řádků:


Na nádraží ve Starém Městě jsem dorazil ještě za šera, v 7:14 AM. Silnice i chodníky byly namrzlé, což znamená, že klouzaly. To jsme v Šumperku už dlouho neměli a nemůžu říct, že by mi to chybělo.
O časném nedělním ránu je ve St.Městě pusto a mrtvo. Každý normální člověk (pokud nemusí pracovat) tou dobou totiž ještě spokojeně funí do polštáře. Venku pobíhají jen magoři. Zelená značka chvíli kopírovala koleje, které pak přeťala a začala stoupat do polí a pastvin. Opravdu jsem byl zaskočený prudkým a ledovým větrem, který ustával jen v relativním závětří malých údolíček mezi svahy.


Rozcestí Nad Štěpánovem se nachází v jakémsi malém sedle nad spodní částí Hynčic pod Sušinou. Zde značená stezka opouští asfaltku a míří na louku po pravé straně. Následuje další stoupání, které zpestřuje rybník, toho času částečně zamrzlý. Netřeba dodávat, že s výškou roste síla větrných poryvů. Vysílač na Štvanici je nejvyšším bodem trasy. Odpovídá tomu i síla větru zvedajícího ze země nafoukaný sníh. Bunkry zde stojí prakticky v každém větším remízku a výjimkou nejsou ani sjezdovky. Od vysílače a sjezdovky vede cesta přespřes další louku na sedlo Štvanice. Bunkry nejsou často nijak zabezpečené. Teoreticky tedy není problém vejít dovnitř, i když podobné nápady asi nelze doporučit. Pokračuji na druhou stranu sedla, směrem na Stříbrnice.


Vedle cesty, úzké asfaltky, teče Stříbrnický potok. Nižší část dědiny není zrovna pohledná. Najdeme tu především zemědělské objekty a ruiny jakéhosi velkého podniku, zkrachovalého evidentně už hodně dávno. Mnohem hezčí je následná odbočka, která nás mezi loukami dovede zpátky do Starého Města kolem výběhu s koňmi. Staré Město by asi nikdo při smyslech nepovažoval za krásné, ale přesto se tu dají najít pěkná místa. Navíc tu v režii radnice probíhají postupné opravy a úpravy. Měl jsem ještě dost času navíc, kterého se mi podařilo využít k zevrubnějšímu průzkumu.

Kvůli nějakým komplikacím jel nazpátek místo vlaku autobus, ale hlavní je, že jsem se v pořádku dostal domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat