Sedlo Skřítek a kolem Měsíční chaty k Vernířovicím

Mapa  Fotoalbum
50 km

Dneska byl fakt brutální hic a donutit se vypadnout na kolo nebylo snadné. Člověk vůbec nemusel vystrkovat nos z domu, aby věděl jak to bude ze silnice sálat do xichtu. Nakonec jsem se ukecal slibem chládku ve vyšších partiích. Start kolem druhé odpoledne nebyl zvolen nejuváženěji, ovšem nakonec si není nač stěžovat. Počasí vyšlo - tedy až moc, a doma jsem byl hodinu předtím, než přišla bouřka.

Černá stráň, Furmanka, Spálený vrch a vodopád Poniklého potoka

Mapa  Fotoalbum
71,3 km

Dnes jsem si dal jednu trasu z archivku, v němž uchovávám slibně se tvářící tipy. Spousta z nich je poměrně ambiciózní a tahle mezi ně patří. Přes jistou náročnost jsem věřil, že budu odměněn krásnými vyhlídkami, a že celá námaha bude stát za to. No, v tomto směru jsem byl asi příliš optimistický, ale i tak to vůbec nebyl zbytečně propocený den.

Z Písařova přes Stráž, Kamenec a Paramuť do Štědrákovy Lhoty

Mapa jpg Mapa web  Fotoalbum
11 km

Procházka z Písařova přes přilehlé pastviny a louky k Čečeli je taková moje každoroční tradice. Vesměs vždycky vyjde na květen nebo červen, takže letošní čas do téhle tradice hladce zapadl. Při svých výletech se snažím oblíbené trasy neopakovat úplně do puntíku stejně. Letos jsem si vymyslel přejít turisticky nevyznačený Kamenec (914 m) a poté seběhnout po zelené dolů do Štědrákovy Lhoty na autobus. Oba úseky jsem ještě nikdy nešel, zdály se mi nezajímavé. Dnes však bylo třeba plánovat velice rychle - v řádu minut - a zrovna tahle varianta nejlépe odpovídala dostupným spojům MHD. Autobus ze Šumperka odjížděl kolem půl jedné po obědě a na samotnou procházku jsem měl cca 3,5 hodiny. Stačily akorát.

Dnes si dovolím přeskočit tu etapu, kterou opakuji pořád stejně a už jsem ji popisoval vícekrát. Zmíním jen nutnost přelézt elektrický ohradník na pastvinách pod Stráží, ale většinou bývá průchod volný. Koho by podrobnosti téhle části zajímaly, může použít tyhle odkazy: 1, 2, 3. Já je dnes vynechám a dole pod textem z nich přidám jenom několik fotek.

Město Libavá

Podobně jako v příspěvku o Potštátu (což byla součást stejného výletu) se ani zde nebudu pouštět do historických exkurzí nebo popisovat zdejší krásy. Zaprvé tu nic moc krásného nenajdete a za druhé předpokládám, že jste dostatečně příčetní, abyste si v případě zájmu další informace našli sami. Tohle bude čistě souhrn mých vlastních dojmů z návštěvy Libavé.

Bloudění ve vojenském újezdu Libavá

Během výletu o uplynulém víkendu jsme s kolegou Pavlem mimo jiné zavítali i do prostoru vojenského újezdu Libavá. Nejspíš tak trochu neoprávněně, byť si tím nejsme do dneška úplně jisti. A hned dvakrát. Poprvé při návratu od pramene Odry, což jsem tu popisoval včera. Podruhé se to stalo ve snaze zkrátit si cestu z Potštátu do města Libavá, protože objíždět celý výcvikový prostor je nesrovnatelně delší, než jej projet skrz. Alespoň jsme si to mysleli. Na možnost průjezdu jsme se zběžně zeptali náhodného chlápka v Potštátě a ten nám tak napůl potvrdil, že se to projet dá pokud nejsou spuštěné závory. Pokud by spuštěné byly, probíhají střelby.

Poutní kostel ve Staré Vodě

Mapa  Fotoalbum

Bývalou obec Stará Voda, původním německým jménem Altwasser, najdeme na západním okraji libavského vojenského újezdu. Do roku 2015 byla jeho součástí, ale od roku 2016 již patří k městu Libavá. Protože podrobnosti si každý snadno vygoogluje, omezím se na pár základních faktů.

Potštát

Mapa  Fotoalbum

V minulém příspěvku jsem slíbil dodat další body z nedělního výletu, takže tady je další. Tentokrát hodně stručný, neboť návštěva Potštátu netrvala dlouho a my se tam v podstatě jen prošli kolem náměstí. No dobrá, i kousek za ním, ale ne moc.

Pramen Odry

Mapa  Fotoalbum
cca 5,5 km

Tour de Východní Čechy

Mapa  Fotoalbum
113,7 km

Ještě ráno to vypadalo na mnohem střídmější akci. Jenomže jsem měl výjimečně skoro celý den pro sebe a dokonce i předpověď počasí byla, až na vítr, příznivá. Za takových okolností nemá smysl přizdisráčsky lpět na trapných pár kilometrech. Naopak je vhodno využít situace k plánu, jehož realizace se zdá hraničit s nemožností. Něčím podobným pro mě byla trasa do Letohradu. Přemýšlel jsem o ní dlouho. Roky. A dnes mi všechno začalo napovídat, že přišel správný čas. Odvedl jsem potomstvo do školy a následný nákup využil k pořízení nezbytné energie na takový výlet. Dvě sójové tyčinky, tatranka a banán budou akorát. Pro jistotu jsem koupil i plechovku energiťáku, ale nakonec nebyl potřeba a nechám si ho na další podobnou příležitost. Dva bidony ionťáku z prášku stačily. Nebyl jsem si úplně jist zda vzít mtb nebo silničku. Zejména kvůli stavu cest a tomu, že na svém silničním kole jsem ještě víc než 100 km nikdy neujel. Proč to tedy nezkusit dnes, což? Oblečení jsem pojal skromně. Cyklistické šortky a funkční triko. Po ránu, zvlášť když se zatáhlo a ochladilo, to bylo na hraně, ovšem brzy jsem nic víc nepotřeboval. Místo treter vyhrály otevřené turistické boty, což mělo svoje slabiny a vyvozuje poučení do budoucna. Takto vybaven jsem okolo půl desáté ráno šlápl do pedálů.