19. 11. 2019

Vodopád Wilczky

 Mapa  Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * KlodskoKlodská pevnost

Vodopád na řece Wilczce nese z dob Sudet též německé pojmenování Wölfelsfall, kteréžto oba názvy odkazují k vlkům (něm. Wolf, pol. wilk). Dá se tedy usuzovat, že v údolí, kde dnes leží obec Miedzygórze, v minulosti žili vlci. Ostatně vlka najdeme také ve znaku blízkého městečka Miedzylesie, kde na náměstí v parčíku stojí i vlčí socha. S vodopádem jako takovým to nijak nesouvisí, ale na začátek mi ta informace přišla zajímavá.
Vodopád jsem si v mapách vyhlédl již dávno, byť hodně dlouho se mi k němu nedařilo dostat. Když jsme tedy s kolegou plánovali výlet, zkusil jsem ho navrhnout jako možný bod na trase a nakonec to klaplo. Vzhledem k nabitému programu předtím jsme do Miedzygórze dorazili kolem čtvrté odpoledne, kdy už se v listopadu stmívá. Tahle skutečnost, kterou jsem nejprve považoval na nevýhodu, se nakonec ukázala jako bonus.

Klodská pevnost

 Mapa  Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * Klodsko * Vodopád Wilczky

Kvůli tomuto cíli jsme vlastně s Pavlem do Klodska jeli. Co si budeme povídat. Mám doma tři ženské (i když dvě ještě takové miniaturní) a i ten křeček, co se u nás nedávno zabydlel, je samička. Občas mám obavy, že začnu menstruovat. Proto akce opačného, tedy chlapského charakteru vřele vítám. No a co je chlapštějšího než tvrz, kamenné chodby, šavle, děla a muškety? Dnes by snad leckdo mohl kontrovat avokádovým toustem, lekcí jógy a následnou relaxací při manikúře, jenže já jsem stará škola.


Místo pročítání encyklopedií a destilace dat vám k přiblížení zdejší historie sprostě obšlahnu text z oficiálních stránek města. Koho dějiny nezajímají, může ho s klidem přeskočit.
Tak tedy:

Kłodzko


Dalším bodem úterního výletu s kolegou do Polska bylo město Klodsko, nebo chcete-li Kladsko. Asi je zbytečné obšírně líčit celou jeho historii. Na Wikipedii visí skutečně obsáhlý článek a nemá smysl ho tady opisovat. Ale abychom se aspoň uvedli do obrazu, pár stručných poznámek přece jenom uvedu.

rytina města z roku 1650

Klodsko leží v Dolnoslezském vojvodství v takzvaném Klodském výběžku, což je jakýsi trojúhelník roviny sevřený z jedné strany Králickým Sněžníkem a z druhé Orlickými horami. Oblast v minulosti docela dlouho přináležela k českým zemím, a tak není divu, že máme mnoho společného. Zřejmě nejkřiklavějším projevem toho je městský znak tvořený "českým" dvouocasým lvem na červeném pozadí. První zmínku o osadě (vzniklé na jedné z větví Jantarové stezky) v místech dnešního Klodska najdeme v Kosmově kronice a rozmach město zažilo během husitských válek. Klodsko bylo v 11. století předmětem vlastnictví i sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, přičemž roku 1137 se oblast stala součástí Čech (lva do městského znaku prý navrhl Přemysl Otakar II). Ve zdejším kostele je pochován syn Jiřího z Poděbrad a v pevnosti nad městem byl vězněn mimo jiné např. baron Trunk - onen baron Trunk, kterého jistě znají především Brňáci a jehož mumifikované tělo je možno skrze prosklenou rakev spatřit v brněnské kapucínské kryptě. Po 2. světové válce si Československo území Kladska nárokovalo, ale nakonec situace přála tomu, aby připadlo Polsku.

Zřícenina hrádku Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem

Související: Klodsko * Klodská pevnost * Vodopád Wilczky

Už z těch názvů vyplývá, že dnešní reportík bude ze zahraničí. Po několika dílčích neúspěších jsme se s kolegou Pavlem konečně domluvili na společné akci, která nakonec klapla. V plánu nebyl mimo pevnost v Klodsku žádný konkrétní cíl, ale během plánování se jich nakonec pár vyrýsovalo. Tedy s tržnicí v Kudowě-Zdrój jsem původně zcela nepočítal, jenže Pavel dostal doma pověření sehnat něco konkrétního, a protože obstaral dopravu, přece mu do toho nebudu kecat. Je jasné, že sám jsem tam cosi nakoupil taky a alespoň jsme stylově vyřešili stravování. Ta rakovinová klobása a "turek" v kelímku u tržnice dodal celé věci punc exotiky. Ostatně kdybyste se někdo chystali do Bangladéše, Zimbabwe nebo do Pákistánu a chtěli si natrénovat kulturu tamní pouliční gastronomie, zde máte skvělý cvičební prostor. I s ikonickými boudami z vlnitého plechu okolo. Ale to jsem odbočil.


Vecpat celý výlet do jednoho článku dost dobře nejde, takže ho rozdělím do čtyř částí a tohle je ta první. V podstatě jde o dvě zastávky na trase do Kudowy. Obě místa leží trochu mimo cest jimiž se obvykle jezdí, byť ne zase příliš daleko a po tamních okreskách se k ním dostanete pohodlně.