29. 7. 2017

Mladečské jeskyně

24. července 2010

Mapa

Dlouho jsem se bránil pořízení vlastního automobilu. Byl jsem zvyklý na svoje kolo a kam jsem potřeboval, tam se dalo dojet autobusem nebo vlakem. Před pár dny jsme se s přítelkyní ovšem na tohle téma bavili a já změnil názor, takže k nákupu vozítka minulý týden přece jen došlo a od té doby na parkovišti před naším panelákem přibyla tmavě zelená Felicie. Když nepočítám cestu z olomouckého autobazaru, auto se zatím nudilo. K jeho provětrání došlo nově dnes. Skrze hnusné počasí jsme doma nejprve nevěděli co vymyslet, protože moknout se nám nechtělo, ale návštěva jeskyní - tedy místa, kde neprší a které je navíc zajímavé, se ukázala být geniálním rozlousknutím dilematu.


Pravdou je, že cesta silně ukázala zakrnělost řidičských dovedností mě i přítelkyně, ale do městečka Mladeč poblíž hanácké Litovle jsme dorazili ve zdraví. Z parkoviště na konci obce bylo jsme ušli po značkách cca 450 metrů a šťastně se dostali až ke vstupu do jeskyní.

Český Krumlov

13. července 2010


Od čtvrtka do soboty ráno jsme s přítelkyní pobývali v Českém Krumlově. Více než sedmihodinová cesta vlakem oběma směry byla brutální. Po příjezdu na vlakové nádraží v Českém Krumlově bylo potřeba dostat se nějak do centra, protože stanice je až na samém okraji města. Vyřešili jsme to místní autobusovou linkou. Pravda, řidič byl nějaký pomalejší a trasa spoje nás nejdřív provezla snad všemi tamními sídlišti, ale na místo jsme se nakonec dostali. Vystoupili jsme na zastávce Horní brána a pěšky pak asi během deseti minut došli k penzionu Katka, kde jsme měli rezervovaný pokoj. Penzion stojí bokem od nejrušnější části města, na druhé starně řeky, ale vede pod ním silnice. Vzhledem k tomu, že okna našeho pokoje nebyla nejtěsnější, budily nás v noci automobily projíždějící po dlažebních kostkách a rozjařené tlupy návštěvníků přilehlých barů. Nebylo to ale v kuse, takže pokud předchozí věta vyzněla jako stížnost, tímto bych ji rád přece jen trochu zmírnil.


Věhlas Českého Krumlova jakožto městské památkové rezervace evidentně nekončí za hranicí ČR. V uličkách a restauracích se vyskytovaly davy cizinců. Britové, početní Japonci, Rusové, Němci.... zkrátka bylo znát, že ani pro "přespolní" není Česko jen Praha. Z této povahy pak bohužel vyplývaly i ceny občerstvení a zboží v krámcích se suvenýry. Byly sice nižší než třeba v Řecku nebo Rakousku, ale zase o dost vyšší než na "neturistických" částech ČR. Nepřekvapuje to, prostě je to tak.

Rejvíz

25. května 2010



Delší dobu jsem neměl možnost někam vypadnout, takže návrh Věrky ze Šternberka a její kamarádky Jitky přišel vhod. Vyjeli jsme si na Rejvíz. V podstatě jde jen o několik domků a penzionků podél silnice, ale příroda je tu moc pěkná. Jen škoda, že počasí začalo trochu zlobit. Zatáhlo se a výhledy skryla mlha. Naštěstí ale nepršelo, takže jsme se směle vydali k Velkému mechovému jezírku, největší zdejší atrakci.
Národní přírodní rezervace Rejvíz je známá rašelinovým podložím. Proto se tu chodí po dřevěných chodníčcích, které nohu šlapajícího turisty drží v suchu nad bahýnkem. Vstup do rezervace najdeme asi kilometr od hospody v dědině. Přístup jezírku samotnému je zpoplatněn, pokladnu v dřevěné boudě najdeme asi o kilometr dále. Dá v ní zakoupit něco malého na zub, upomínkové předměty, ale hlavně vstupenky, které vyjdou na 20,- pro dospělou osobu.


I dále cesta vede po dřevěném chodníku, který lemují bažiny, potoky a les. Dají se zde najít jak pochmurné a syrové scenérie, tak malá zákoutí. Obojí se vyznačují malebností a směsí drsné krásy, tolik příznačné pro celé okolí Jeseníků.
Třebaže se jezírko jmenuje Velké, vyloženě velké není. Zaujme spíše temnou barvou hladiny, kterou, jak předpokládám, způsobuje rašelina. Poblíž bychom našli i Malé mechové jezírko, ale to už téměř zmizelo a tak jako tak je na jeho území vstup zakázán.
Ani u Velkého jezírka není prostor pro nějaké větší akce. Můžete se zde pohybovat pouze po dřevěné terase srovnatelné velikostí s venkovními zahrádkami u restaurací. Z důvodu ochrany zde žijících vzácných druhů rostlin a živočichů. Patří k nim například místní druh vážky, okolí je také údajně rájem spousty pavouků. My jsme bohužel nezahlédli žádného.


Při návratu zpátky do vesnice jsme se stavili na oběd v tamní hospodě. Je známá vyřezávanými židlemi. Židle originální, staré, zachycující tehdejší štamgasty. Každý prý měl svou židli s vlastní podobou:) Aby je však turisté nezničili, jsou zamčené v oddělené místnosti a nahlížet k nim je možné pouze skleněnými dveřmi. Ve výčepu přes chodbu však dostanete malou kompenzaci. I zde mají židle s tvářemi. Jde ovšem o nové výrobky a ne tak originální nábytek jako je ten původní.
Ve zdejším stylovém prostředí jsme si dali baštu a frčeli domů. 

Luhačovice

8. května 2010



V sobotu, kdy jsem si plánoval vstřebávat nezáživnou studijní látku, jsem místo učení raději vyrazil s přítelkyní na výlet. Tentokrát vlakem do Luhačovic, což byl od mé drahé polovičky zajímavý nápad.
Na státní svátek se v Luhačovicích konal jarmark, takže podél nábřeží bylo plno stánků s nejrůznějším sortimentem. Dlužno podotknout, že já bych se bez nich klidně a rád obešel.

Křížová hora u Červené Vody

26. prosince 2009



Stejně jako včera došlo i dnes na turistickou vložku ve svátečním překrmování. Přes Moravský Karlov a Červenou Vodu jsme dojeli do vesničky Šanov. Je tu pár rekreačních chalup a kupodivu také funkční sjezdovka. Třebaže okolní stráně byly beze sněhu, sjezdovka byla uměle zasněžená a lyžaři na ní jezdili jako ďábli.

Rozhledna na Lázku

25.7.2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - KLÁŠTEREC - ZBOROV - HORNÍ STUDÉNKY - ŠTÍTY - COTKYTLE - LÁZEK - JANOUŠOV - DROZDOVSKÁ PILA - HOŠTEJN - LUPĚNÉ - NEMILE - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Lázek je nejvyšším vrcholem Zábřežské vrchoviny, měří 714 metrů. Stojí na hranici Čech a Moravy a na vrcholu byl mimo rozhledny postaven také pomník věnovaný Svatopluku Čechovi. Hora i okolí má bohatou historii protifašistického odboje za 2.světové války.

O tom, že Lázek vyšlápnu na kole už mluvím dlouho. Tak moc dlouho, až mi to mluvení samotnému přišlo blbé a donutilo předsevzetí splnit. Podmínky venku sice nic moc - chladno, vítr, zataženo, ale příležitost se zase naskytne kdo ví kdy, tudíž je třeba využít co se nabízí. Vzal jsem si s sebou mtb kolo v obavách, že úsek pod rozhlednou bude moc rozflákaný stejně jako zamýšlený návrat přes Janoušov. Nakonec se ukázalo, že kdybych vzal crosse, asi bych udělal lépe. Na mtb to po silnici bylo v kopcích utrpení. Obávané cesty proti tomu docela v pohodě.


Ze Šumperka jsem nejel příliš kreativně. Určitě ne do Štítů, kam skoro pokaždé jezdím přes Bohutín, Zborov a Horní Studénky. Kopec ke Zborovu mi dal zabrat - mtb pláště skutečně nebyly na asfalt nejvhodnější. Štěstím v neštěstí bylo aspoň chladno, díky němuž jsem se tolik nepotil. Ve Štítech jsem byl vzdor komplikacím za pěknou hodinku a pět minut. Co dál? U školy doleva, sjezdem na spodní křižovatku a tam vpravo do stoupáku. Krpál je to hned na začátku prudký, na druhou stranu s moc hezkým pohledem na město. Stoupání později aspoň částečně poleví a dokonce se nejede jenom lesem. Jízdu zpestřují louky, pole a další výhledy, byť sporé. Za krajskou hranicí číhá opravovaná vozovka. Směrem od Štítů už se jezdí vyspravené polovině - to je dobrá zpráva. Měl jsem jenom dojem, že asfalt není ještě úplně tvrdý a kola se na něj citelně lepila. Aspoň že do Cotkytle už je to blízko a pár set metrů před dědinou i mírně z kopečka.


Za Cotkytlí další stoupání. Nejprve kolem kravína, poté však za nádherných panoramat. Odbočka ze silnice k vrcholu Lázku se nachází u autobusové zastávky. Kdyby to někoho zajímalo, hned naproti najde památník obětem z 2.světové války. Kvalita cesty k rozhledně mi doma dělala starosti. Proto jsem bral horské kolo. Ale kdybych vzal krosku, nic bych nepokazil. Až na posledních pár metrů tvoří povrch asfalt. Sice hodně rozbitý a děravý, nicméně pořád by se mi jelo lépe než na bajku. Poučení na příště.


Závěrečné stoupání měří přibližně 750 metrů a vypadá hůř, než jaké je. Za chvíli jsem v cíli. Pohled na tachometr prozradí počet ujetých kilometrů. Je jich 28; jen o málo více než na Severku či Bradlo. Budu muset Lázek zařadit do seznamu každoročních jízd. Rozhledna byla otevřená. Ona je svým způsobem otevřená pořád, byť stále působí poněkud provizorně. Po letech šíleného chátrání buďme rádi aspoň za to. Navíc jsem se od mladíka, který mi pak prodal kofolu, dozvěděl, že se tu plánují větší opravy a dokonce i ubytovávání. Snad je tedy temné období konečně vyvažováno něčím pozitivním. Vylezl jsem si nahoru. Když už se táhnu do těchto kopců a navíc k rozhledně, nelze jinak. Schodiště je stísněné s nízkými stropy a úzkými schůdky. Cyklistické tretry zde nebudou ideální obutí, ovšem jde to i s nimi. Vyhlídková plošina zaujme velikostí/malostí a středovými lavičkami posranými od ptáků. Takový syrový bonus, abychom věděli, že jsme v drsném kraji. Výhled kruhový, nádherný. Samozřejmě by neškodilo lepší počasí, méně mraků a mlh halící vzdálenější hory. Jenže už konečně občas prosvitlo i slunce, tak jsem zticha a rád za to, co mám.


Jak nazpátek? Lákalo projet osadou Janoušov. Cítil jsem slabou nejistotu z části mezi Janoušovem a Drozdovskou pilou, protože z mapy se nedal nevyčíst její stav a nerad bych se prodíral bahnem. Risknul jsem to. Neznámá silnička byla fajn. Tradičně rozbitá lesní asfaltka kolem potoka. Dolů se po ní frčí bezvadně. Nahoru bych ji šlapat nechtěl, musí to být děsnej opruz. V závěru vyjíždím na Drozdovské pile. Tam jsem byl letos už dvakrát, navracím se tedy do známých končin. Táhnout se jako v březnu nahoru k Drozdovu jsem zavrhl okamžitě. Přes Hoštejn a Zábřeh je cesta mnohem pohodlnější a bez dalších kopců. Odpustil jsem si tedy jakékoliv další poznávací aktivity a frčel domů do Šumperka jako obvykle. Jen jedna odbočka byla navíc. Konečně jsem se zajel podívat na soutok Desné s Moravou u Postřelmova. Po nedávných deštích tam teklo příjemně dost vody a i okolí dělalo dojem, že mu deštík prospěl. Ale to už s výletem vlastně nesouvisí.

STATISTIKY
Ujeto 66,24 km
Čistý čas 3:12
Průměr 20,66 km/h

 Fotoalbum

Na zmrzku do Libiny

Čtvrtek v 14:07 b

ŠUMPERK - NOVÝ MALÍN - MLADOŇOV - MOSTKOV - LIBINA - OBĚDNÉ - BENKOV - DLOUHOMILOV - HRABIŠÍN - NOVÝ MALÍN - ŠUMPERK


Před dnešní noční směnou jsem opět vyjel na silnici. Poslední dobou tak činím často, abych nezahálel a přitom se moc nenadřel s mtb v lese. Trasa nijak neznámá, podrobně je rozepsaná výše. Jako motivaci jsem si určil zmrzlinu, zamýšlenou koupit u kostela v Libině.


Start něco málo před devátou ráno v začínajícím pařáku. V Novém Malíně už lze mluvit o pařáku pokročilém, umocněném ještě stoupákem k Mladoňovu. Díky pohodovému tempu jsem se příliš nezafuněl, spíše si to užil. Že sjezd dolů do Mladoňova však nabízí užití o level vyšší netřeba dodávat. Jen ta silnice mohla být rovnější. Pěkný asfalt mají sice níže v Mostkově, ale za dědinou opět tankodrom. Rovinka k Libině se vleče, leč nutno ji přežít. Náhradou za svízele jsou poté cestičky podél potoka. Najíždí se do nich u kaple svatého Antonína v Dolní Libině a cyklista se tudy nejen vyhne rušné hlavní silnici, ale i pokochá příjemným okolím. Dosud jsem nenavštívil sousoší Kalvárie stojící nenápadně na okraji obce. Dnes konečně splněno. Sousoší bylo zjevně nedávno rekonstruováno, jak dokládá současná podoba a starší foto z Panoramy. Oprava byla natolik důkladná, až jsem si nebyl jistý zda se jedná o totéž místo. Každému kdo se na tom podílel patří dík a potlesk. Ještě srovnat rozflákanou cestu kolem a bude to stopro.


Teď na očekávanou zmrzlinu. Váhal jsem jestli cukrárna za obchodním domem u kostela pořád funguje, ale naštěstí ano. Koupil jsem si kopeček latté zmrzky za velmi přijatelných 9 kaček plus koňakovou špičku a všechno si to vychutnal na lavičce v parku vedle. Ten pocit zadostiučinění nejde popsat :-) Domů bych se mohl vrátit po hlavní silnici, jenže stále mám dost sil i chuti k jízdě, tak to beru za náměstím k nádraží. Vedou tam takové stoupavé serpentiny a cesta pokračuje do vesnice Obědné. Zde je na řadě další kopec, tentokrát až nad Benkov. Do Benkova už se vezu sjezdem zakončeným v sousedním Dlouhomilově. Z Dlouhomilova je třeba předrncat látanou asfaltkou k Hrabišínu, tam překonat dvě terénní "houpačky" a spustit se z kopce dolů na Nový Malín, kudy se jelo na začátku. Šumperk je odtud co by šutrem dohodil, doma jsem před dvanáctou. Večer můžu jít do práce spokojený.

STATISTIKY
Ujeto 51,08 km
Čistý čas 2:21
Průměr 21,63 km/h
Maximum 48,88 km/h

 Fotky

Bradlo, Cikánský buk a Strupšín

17. června 2017 b

ŠUMPERK - NOVÝ MALÍN - HRABIŠÍN - OBĚDNÉ - U STUDÁNKY - POD BRADLEM - BRADLO - STUDÁNKA BĚŽINKA - U STUDÁNKY - NEDVĚZÍ - U CIKÁNSKÉHO BUKU - STRUPŠÍN - BRNÍČKO - KOLŠOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Také ve čtvrtek jsem se uchýlil k opakování již vícekrát jetého. Aby to nebylo furt dokola to samý, udělal drobnou úpravu jinak zažitých tras. První půlka, přesněji úsek Šumperk-Bradlo, zůstal beze změn. Shrnu ho proto jen velmi stručně:

Mrtvý muž 2017

13. června 2017 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - KRÁSNÉ - HRABĚŠICE - TRAŤOVKA - POD KAMENCEM - HVĚZDA - MRTVÝ MUŽ/VITKOVY CHATY - MRTVÝ MUŽ/SKÁLA - NOVÝ MALÍN - ŠUMPERK


Nalejme si čistého vína a shodněme se na tom, že jsem líný rozepisovat se příliš. Ostatně když už mám podrobný popis cesty ze Šumperka na Mrtvého muže z minula, nemá smysl jej slovo od slova opakovat. Koho to tedy zajímá, kliká na archiv, kde najde po čem jeho krevní pumpa touží.


Počasí dnes nevyšlo. Bylo poměrně chladno, spíše zataženo než polojasno a do toho pořádně silný vítr. O příjemné jízdě tedy nemůže být řeči. Namlouval jsem si, že díky větru budou jako kompenzace za absolvované nepohodlí čisté výhledy, ale realita byla opačná. Ze skal u Vitkových chat na Mrtvém muži jsou sice bezva panorámata asi vždycky, ale ohledně dohlednosti nebylo dnes nadšení na místě. Díky dalekohledu jsem jakštakš dohlédl k Šumvaldu a Uničovu, ovšem dál už se všechno topilo v mlze. Litovel ještě ušla, z Olomouce již nezbylo více než pár slaboučkých siluet a odlesků v šedé duchně. Svatý kopeček na tom byl malinko lépe - přece jen stojí na kopci, ale ne o moc. Nevzal jsem si s sebou výjimečně ani větrovku, takže v tom studeném fičáku mě kochání brzy přestalo bavit. Po krátkém průzkumu ještě jedněch blízkých skalek mi tedy přišlo rozumné seběhnout zase ke kolu a frčet dál.

Sázavské údolí, rozhledna Mariánka a Lanškroun

28. května 2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - KLÁŠTEREC - ZBOROV - HORNÍ STUDÉNKY - ŠTÍTY - HORNÍ HEŘMANICE - DOLNÍ HEŘMANICE - VÝPRACHTICE/KOBURK - SÁZAVSKÉ ÚDOLÍ - NEPOMUKY - ROZHLEDNA MARIÁNKA - MARIÁNSKÁ HORA - HORNÍ TŘEŠŇOVEC - DOLNÍ TŘEŠŇOVEC - LANŠKROUN - SÁZAVA - LUBNÍK - TATENICE - HOŠTEJN - CYKLOSTEZKA PO BÝVALÉM ŽEL. TĚLESE - LUPĚNÉ - NEMILE - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Nasedám na staré crossové kolo, protože jezdit po silnicích s mtb není úplně ideální. A dnes to bude především o asfaltu. Nejprve mířím na Štíty. Ze Šumperka je to nějakých 20 km, což i při velmi pohodovém tempu zvládám asi za hodinu a deset minut. Na štíteckém náměstí usedám na lavičku a zvažuji kam dál. Možnosti mám asi čtyři:
1) Drozdovská pila a Hoštejn (bez kopců)
2) Lázek (kopec jak sviň)
3) Králíky (kilometry navíc)
4) Lanškroun (kopec a kilometry navíc).


Dlouhé stráně a Františkova myslivna

18. května 2017 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - LOUČNÁ NAD DESNOU - TROJRAMENNÝ POTOK - ROZC. POD VLČÍM SEDLEM - UHLÍŘSKÁ CESTA - MEDVĚDÍ HORA - POD HORNÍ NÁDRŽÍ PVE DS - HORNÍ NÁDRŽ PVE DLOUHÉ STRÁNĚ - U OKENNÍ ŠTOLY - MALÁ JEZERNÁ - VELKÁ JEZERNÁ - FRANTIŠKOVA MYSLIVNA - DOLNÍ NÁDRŽ PVE DS - KOUTY NAD DESNOU - LOUČNÁ NAD DESNOU - MARŠÍKOV - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Letos jsem při výjezdu na Dlouhé Stráně lecos podcenil. Jednak celkovou náročnost. Pak vítr, pití a tak nějak i čas. V závěru jsem tedy sotva pletl nohama, ale mám radost, že se mi podařilo udělat zase nějakou novinku po trase. Proto je v titulku ta Františkova myslivna. Potomstvo si převzala babička někdy před třetí odpoledne, což byl i čas startu. Měl jsem za to, že času je hromada, ale ve finále to bylo těsné. Rozhoduje ovšem výsledek a ten se dá považovat za vesměs pozitivní.

28. 7. 2017

Tři kameny a kolem Ucháče

6. května 2017 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - ŽÁROVÁ - PEKAŘOV - TŘI KAMENY - lesní cesta kolem Ucháče - POD JELENÍ SKALKOU - BUKOVICE - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Vyrážím kolem jedné odpoledne s kachním stehnem a čtyřmi knedlíky v bříšku. Během první půle cesty žádné inovace neplánuji, takže frčím spokojeným tempem jako vždy do Velkých Losin a odtamtud areálem lázní na Žárovou. V Žárové mám štěstí. Dřevěný kostelík sv.Martina je očividně otevřený. Kolo parkuji u zdi a jdu se podívat dál. Uvnitř nacházím nějakou dvojici středního věku s průvodkyní uprostřed výkladu, tak se nenápadně přidávám.

Svobodín

25. dubna 2017 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - PETROV NAD DESNOU - SOBOTÍN - ROZC.ÚDOLÍ MERTY - NALEZIŠTĚ SMRČINA - SVOBODÍN - KLEPÁČOV/ZTRACENKA - RUDOLTICE - TRAŤOVKA - HRABĚŠICE - V.N.KRÁSNÉ - ŠUMPERK


Volba této trasy se nezařadí k výčtu mých zdařilých počinů, dojem z celé vyjížďky tedy zůstává trochu rozpačitý. Asi nejnepříjemnějším prvkem bylo bláto. Jaké to překvapení v lese a po dešti. Navíc pravidelně zapomínám, že právě jaro je období nejvyšší lesácké aktivity, proto jsem rok za rokem zaskočen stavem lesních cest. Podcenil jsem i výškový profil. Nějaké stoupáky jsem logicky čekal, ale zřejmě jsem si je příliš idealizoval. Na druhou stranu kvituji s potěšením, že několik (relativně) teplých a slunečných hodin, letos tolik vzácných, se mi podařilo strávit mimo panelák nebo pracoviště.

Na Severomoravskou chatu přes Moravský Karlov

10. dubna 2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - KLÁŠTEREC - ZBOROV - HORNÍ STUDÉNKY - ŠTÍTY - HEROLTICE - MLÝNICKÝ DVŮR - MLÝNICE - BÍLÁ VODA - MORAVSKÝ KARLOV - KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE - SEVEROMORAVSKÁ CHATA - KALASOVA LOV. CHATA - VYSOKÝ POTOK - MALÁ MORAVA - VLASKÉ - HANUŠOVICE - KOPŘIVNÁ - LUŽNÁ - BRATRUŠOV - ŠUMPERK



Vyrážím ještě za relativně chladného rána okolo čtvrt na deset. Abych se dostal přes kopce, přesněji do údolí řeky Březné, vybírám si "zborovskou" variantu. Vede přes Bohutín a pak vzhůru na Zborov a Horní Studénky, odkud se do údolí dostanu příjemným sešupem. Při plánování jsem si říkal, že nepojedu přes Štíty, jenomže síla zvyku je sviňa.

Pod Janem, Janoušov, Rovinka

2.dubna 2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - BARTOŇOV - RUDA NAD MORAVOU - OLŠANY - ŠOŠOLA - POD JANEM - NAD JANOUŠOVEM - JANOUŠOV/NA DOMEČKU - lesní cesty nad Štědrákovou Lhotou - ROZC.ROVINKA - KOMŇÁTKA - BOHDÍKOV - SEDLO POD LOVÁKEM - ŠUMPERK



Slíbil jsem potěru, že s nimi dnes půjdu odpoledne do kina na Šmouly. Jelikož to měl být poslední ze série opravdu pěkných dní, bylo třeba udělat si čas i na kolo, neboť pak už to půjde zase hůře. Snad stihnu obojí.

Drozdovská pila

31. března 2017 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - CHROMEČ - VYŠEHOŘÍ - POSTŘELMŮVEK - ROVENSKO - ZÁBŘEH - NEMILE - LUPĚNÉ - CYKLOSTEZKA PO TĚLESE BÝVALÉ ŽELEZNICE - HOŠTEJN - DROZDOVSKÁ PILA - DROZDOV - JEDLÍ - SVÉBOHOV - ROVENSKO - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Poslední den marodění jsem se skoro po dvou týdnech doma konečně zase dostal v rámci lékařem povolené vycházky ven. Zítra už budu oficiálně fit, tak jsem si říkal, že můžu být v plánování trochu odvážnější. Času bylo dost a počasí nádherné. Co víc si přát? Nechtěl jsem to hned po nemoci přepálit, takže vyhrálo crossové kolo a vesměs silniční trasa. Konečně jsem si během ní projel cyklostezku po náspu bývalé železniční trati mezi Lupěným a Hoštejnem, což byl dlouho můj cyklistický rest. 

Lesem na Lužnou i z Lužné

17. března 2017 b

ŠUMPERK - TULINKA - lesní cesty - OSIKOV - LUŽNÁ - lesní a polní cesty - BOHDÍKOV - ŠUMPERK


V pátek odpoledne jsem se urval a vzdor nic moc počasí si dal necelých 29 km po kopečcích za městem. Za pozitivum lze považovat, že se mi během nich povedlo projet dvě dosud neprozkoumané cestičky, na které jsem si dělal přes zimu zálusk.


Jednou z nich je nenápadná odbočka z modře značené trasy mezi Šumperkem a Rejcharticemi, která se výše napojí na trasu zelenou a vede do Osikova. Tamtudy jsem sfrčel na hlavní silnici a po ní na Lužnou, kde však opět došlo k výměně asfaltu za nezpevněné povrchy. Za ohradou s koníkama jsem zabočil doleva a polní cestou se vyškrábal nahoru na kopec. Vrcholek je plochý a travnaný, což by v případě lepšího počasí znamenalo i super vyhlídky. Na ty bohužel tentokrát nedošlo. Snad jindy. Následuje sjezd lesními cestami a přes louky. To je ta druhá ještě neprojetá část. Sjezdík jsem přerušil jen krátce na obhlídku hromového kříže na Čapím vrchu, kam mě nalákaly šipky připevněné po stromech. V mapách je ten kopec z nějakého důvodu popsán jako vrch Bratrušovský a kříž tam pro jistotu není vyznačen vůbec, byť byl obnoven už před osmi lety náhradou za předchozí z roku 1774, kdy kraj postihla ničivá povodeň.


Po kamenitých a blátivých cestičkách jsem se dohrkal k chatě nad rybníčkem v polích. Nejsnazší cesta domů by byla kolem rybníčku na Bratrušov, ale já si to trochu zpestřil a vzal to ještě kus lesem a pak dolů podél Dražského potoka, kde jsem se předloni na novém mtb solidně rozflákal. Tehdy jsem si sliboval, že tudy už nepojedu ani za zlatý prase. Jenže v rámci bikerské katarze jsem tudy jel a kupodivu to napodruhé dopadlo bez zranění a ztráty kytičky. Snad jen s lehkým zacákáním bahnem, čemuž se teď v lese holt nevyhnete. Do Bohdíkova jsem přibyl skrze jednu zastrčenější část poblíž splavu a vlakové stanice, odtud už pak po silnici přes Lovák zpátky do Šumperka. Nejpozitivněji z celého výjezdu vidím tu možnost sjet z Lužné prakticky až k Šumperku mimo rušnou silnici, navíc krásnou přírodou. Snad se mi to za lepšího počasí povede dát znovu.

STATISTIKY
Ujeto 28,5 km
Čistý čas 1:57
Průměr 14,50 km/h (po zimě je to bída)

 Fotky

Lupěné, Jestřebí, Rájec

4. prosince 2016 b

ŠUMPERK - DOLNÍ STUDÉNKY - SUDKOV - POSTŘELMOV - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - ZÁBŘEH - NEMILSKÝ BAGR - LUPĚNÉ - JESTŘEBÍ - RÁJEC - LEŠTINA - LESNICE - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK


Přituhlo. Docela fest. Jeden by neřekl, že se v tom dá ještě jezdit na kole, ale proč by nedalo? Chce to jen pořádně se zavléknout! Já se zavlékl až někdy po půl druhé odpoledne, takže opět nebylo příliš mnoho prostoru pro nějaké velkolepé trasy. Konečných dvaačtyřicet a půl kiláčku není ani tak k zahození.

Pošmourné kopečky Zábřežska

22. listopadu 2016 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - CHROMEČ - VYŠEHOŘÍ - POSTŘELMŮVEK - ROVENSKO - SVÉBOHOV - HORNÍ STUDÉNKY - JEDLÍ - DROZDOV - VÁCLAVOV - RŮŽOVÉ ÚDOLÍ - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Navzdory lehce negativně působícímu titulku to nebyla špatná vyjížďka. Vždyť kdo by čekal, že se ještě koncem listopadu budu prohánět na kole? Ale když už se aspoň na chvilku teploty ještě vyšplhaly nad desítku, bylo by hříchem sedět nečinně doma na gauči.
Před pár týdny jsem si v mapě povšiml zajímavé cestičky z Drozdova k Václavovu a právě ona mi přišla být dobrým důvodem vyjet. Maličko jsem tápal zda to ke Drozdovu vzít přes Zábřeh, nebo jestli jet na Svébohov a přes Zábřeh se pak vrátit. Zvítězila varianta č.2. Start něco po čtvrt na deset dopoledne směrem přes Bludov a Chromeč do Postřelmůvku. Odtud pak po silnici skrze Rovensko do krpálu na Svébohov. Když se mi podařilo zdolat první velké stoupání za svébohovský kostel, pustil jsem se mokrou silnicí pod lesem dolů do údolí. "Vypnul" jsem hlavu, pohroužil se do myšlenek a šlapal na autopilota.

Prvním sněhem do Loučné

11. listopadu 2016 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - LOUČNÁ NAD DESNOU - KOUTY NAD DESNOU - LOUČNÁ NAD DESNOU - MARŠÍKOV - SOBOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Dnes je Martina a přísloví o bílém koni letos platí. Aspoň tady pod jesenickými kopečky. Přímo v Šumperku to není tak divoké. Co přes noc nasněžilo, to k ránu zase vesměs roztálo. Jak jsem měl ale příležitost vidět jen o pár kilometrů severněji, můžeme letošnímu podzimu pomalu zamávat šátečkem a nasraně pozorovat příchod zimy. Už z titulku je jasné, že dnešní reportík bude z velké části o sněhu.
Ohledně trasy bych se měl možná omluvit, protože na ní nebude nic nového a letos už takovéto příspěvky hážu jen formou statistik do Excelu. Tentokrát ještě udělám výjimku a hodím to i sem, jelikož ten sníh - ať už chceme nebo ne, tomu dává docela jiný rozměr. Oproti podobné, byť kratší projížďce minulý týden se mi jelo fajn a s dobrou náladou. Zřejmě i díky tomu, že jsem si opět vzal oranžové brýle (psychologické šidítko, ale nesmírně účinné) a určitě díky taky tomu, že občas na chvilku vylezlo slunce a projasnilo jinak mlhavý humus všude kolem.


Teplota byla v době startu kolem tří stupňů a měl jsem trošku obavy jestli se dokážu vhodně obléci, leč zadařilo se. Zateplené cyklokalhoty, funkční tričko, dlouhý dres a softshellová cyklobunda byl ohoz tak akorát na akci tohoto kalibru. Jen ponožky jsem měl vzít dvoje, v závěru mi trochu mrzly nožičky. Pokud jde o zmíněný sníh, v Šumperku už není prakticky žádný. Teprve od Rapotína výše ho postupně přibývá. Ve Velkých Losinách se dá mluvit o začátku regulérní zimy a výše na Loučnou a Kouty ten stav spíše sílí. Dá to rozum, leží blíže horám. Během návratové etapy začal sníh mizet někde pod Maršíkovským kopcem směrem k Sobotínu a v Petrově už se zase pole zelenaly. Tolik k dnešku. Moc toho nebylo, ale nevím co bych ještě připsal. Přidávám pár čerstvých fotek a budu doufat, že do Silvestra ještě pořídím pár méně bílých.

STATISTIKY
Ujeto 47,46 km
Čistý čas 2:05
Průměr 22,79 km/h
Maximum 41,32 km/h


Lesem do Bukovic

24. října 2016 b

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - polní cesty - VIKÝŘOVICE - polní cesta podél trati - PETROV NAD DESNOU - RAPOTÍN - lesní a polní cesty - VELKÉ LOSINY - lesní cesty - BUKOVICE - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK

Mapa web



Letošní podzim je zatím pošmourný. Nedá se nic dělat, dešti a větru neporučíme a poručíme-li, stejně se na nás vyprdne. Je třeba nenechat se odradit, depku vyvolanou dočasným nečasem nakopat do pr... a neohroženě se vrhnout do divočiny jako by se nechumelilo, což aspoň zatím nechumelí. Dnes jsem si naplánoval zase kopečky. Už loni mě v mapě zaujala lesní cesta klikatící se od Velkých Losin do sousedních Bukovic. Ono se tam dá dojet po asfaltu a taky jsem to párkrát projel, jenže občas není na škodu zkusit něco nového a udělat průzkum neprozkoumaných území. Těžce jsem překonal počáteční lenost a po půl deváté ráno už uháněl od baráku.

Kunčice, Paprsek, Ostružná

1. října 2016 b

ŠUMPERK - BRATRUŠOV - LUŽNÁ - KOPŘIVNÁ - HANUŠOVICE - STARÉ MĚSTO POD SNĚŽNÍKEM - KUNČICE - MEDVĚDÍ BOUDA - PALAŠ - PAPRSEK - PALAŠ - ROZC. CÍSAŘSKÁ LOVECKÁ BOUDA - PETŘÍKOV - OSTRUŽNÁ - SPLAV - BANJALUKA - BRANNÁ - NOVÉ LOSINY - JINDŘICHOV - PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE - HORNÍ BOHDÍKOV - ŽÁROVÁ - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Dnes jsem dojel na Paprsek. Report zahájím skokem do Starého Města pod Sněžníkem, kam jsem stejně dojel normálně po silnici a moc se o tom rozepisovat nedá. Ze Staráku jedu směr Kunčice, kde začne hlavní stoupák trasy. Byl jsem tu naposled jako prcek a nepamatuji si z toho ani ň, takže dnes tenhle kulturní nedostatek napravuji. Dědinka je to malebná, asi spíše rekreační a plná nových i starých, ale opravených chaloupek. Jedu stále vzhůru podél Kunčického potoka.

Kolem Raškovské boudy

22. září 2016 b

ŠUMPERK - BOHDÍKOV - RAŠKOV - lesní cesty - OBORA POČÁTKA - lesní cesty - ROZC.ROVINKA - ŠTĚDRÁKOVA LHOTA - HOSTICE - RUDA NAD MORAVOU - HRABENOV - ŠUMPERK



Po roční přestávce jsem se zase vydal na Raškovskou boudu. Opět s maličko pozměněnou trasou, ale vyšlapání hlavního stoupáku proběhlo jako obvykle od opuštěného lomu v zatáčce za Raškovem. K té zatáčce beze změn, klasikou ze Šumperka přes Lovák a Bohdíkov. Zdolávání krpálu Raškovské boudy šlo ruku v ruce s očekáváním a zkušeností, že nebude úplně pohodové.

Jak jsem dojel na Bouzov a potkal Jeana Reno

9. září 2016 b

ŠUMPERK - DOLNÍ STUDÉNKY - SUDKOV - POSTŘELMOV - LESNICE - LEŠTINA - hráze a polní cesty - BOHUSLAVICE - LUKAVICE - polní cesty - MOHELNICE - MORAVIČANY - DOUBRAVICE - PALONÍN - lesní cesty - OBECTOV - PODOLÍ - BOUZOV - DOLY - JEŘMAŇ - VLČICE - LOŠTICE - ŽADLOVICE - MOHELNICE - LÍBIVÁ - polní cesty - LUKAVICE - hráze a polní cesty - LEŠTINA - LESNICE - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK

Mapa web


Vyjíždím za krásného počasí po deváté hodině ráno. S mtb není problém vyhnout se provozu na silnicích a uhánět pěkně polními cestami a hrázemi, které využívám až někam mezi Hrabovou a Bohuslavice. Zde najíždím na trochu jinou polňačku, protože se chci podívat na jezírko bývalé pískovny u Bohuslavic.

Anabáze kolem Nemilky

3. září 2016 b

ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - CHROMEČ - ŠIKULŮV MLÝN - ROVENSKO - ZÁBŘEH/KRUMPACH - BOŘINY - NA HORÁCH - RŮŽOVÉ ÚDOLÍ - cesta po západní straně Nemilky - ROZC. NAD PŘEHRADOU - cesta na východní straně Nemilky - V.N. NEMILKA/HRÁZ - NEMILE - NEMILSKÝ "BAGR" - cesta podél řeky - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK


Nějakou dobu jsem přemýšlel o výjezdu po silnici, jenomže mě zrovna nenapadalo nic zajímavého k realizaci, tak zase vyhrálo kolo horské. No a když už na horském kole někam vyjedu, chci během té vyjížďky projet něco alespoň maličko dosud neprojetého. Je obrovskou výhodou dnešních internetových map a plánovačů, že se takové trasy hledají snáze než kdysi, když ještě internet nexistoval. Jo, jsem takový stařec, že si ty doby ještě pamatuju. Tentokrát pojedu Zábřežsko. Jako někdo, kdo v Zábřehu vyrostl, bych to tam měl mít zmapované dávno a pořádně. Jenomže tehdy bylo moje ježdění ještě naprosto nesystematické, bez map, bez foťáku atd., takže už si z něj vlastně nic nepamatuju a pokud jsem někde byl, neřeknu vám kde to bylo a co tam mají k vidění. Je tedy takovým mým osobním restíkem tohle všechno dorovnat.


Volba padla na okolí přehrady Nemilka, což je vodní nádrž u obce Nemile vzdálené od Zábřeha cca 3 kilometry. Dá se tam bez problémů dojet po silnici, jenže po silnici jezdí každý. A od čeho bych pak měl vlastně mtb, že? Podle měření provedených na internetové mapě by dnešní trasa měla v ideálním případě měřit asi čtyřicet km. To "v ideálním případě" je potřeba zdůraznit a podtrhnout červeným fixem, protože moje výjezdy málo kdy dopadají ideálně. Předesílám proto výskyt několika (oprávněně) silnějších výrazů v následujícím textu.

Polem nepolem k "bagru" u Mohelnice

30. srpna 2016

ŠUMPERK - DOLNÍ STUDÉNKY - SUDKOV - polní cesty a pěšiny - LEŠTINA - polní cesty a hráze - LUKAVICE NA MORAVĚ - polní cesty a hráze - MORAVIČANSKÉ JEZERO - TŘEŠTINA - HÁJ U TŘEŠTINY - polní cesty a hráze - LEŠTINA - cesta po hrázi - LESNICE - polní cesta - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK



Původně jsem si myslel, že po nedělním výšlapu na Praděd budu několik dní skučet bolestí a kolo nenávidět, ovšem stačil jeden den aby mě zase začaly svrbět nohy. Skrze pár organizačních peripetií jsem vypadl až před šestou večer, což, když tak o tom uvažuju, bylo letos tak pozdě poprvé.

Nová Ves, Praděd, Červenohorské sedlo

28. srpna 2016, neděle

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - KRÁSNÉ - HRABĚŠICE - TRAŤOVKA - ROZC.HVĚZDA - SKŘÍTEK - NAD SKŘÍTKEM - CHATA HUBERT - U ŠKAREDÉ JEDLE - ŽĎÁRSKÝ POTOK - STARÁ VES/PILA - ROZHLEDNA NAD NOVOU VSÍ - ROZC.NAD KARLOVEM - KARLOV POD PRADĚDEM - MALÁ MORÁVKA - SEDLO HVĚZDA - KARLOVA STUDÁNKA - SEDLO HVĚZDA - OVČÁRNA - ROZC.POD PRADĚDEM - PRADĚD/VRCHOL - ROZC.POD PRADĚDEM - ŠVÝCÁRNA - KAMZÍK - PETROVKA - U VÝROVKY - ČERVENOHORSKÉ SEDLO - POD ŠINDELNOU - KOUTY NAD DESNOU - LOUČNÁ NAD DESNOU - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Za ranního chládku přecházejícího v příjemný den vyrážím osm minut po osmé od paneláku. Hlavní bude zbytečně se hned na startu neunavit, protože přede mnou je skoro stovka kilometrů a ten největší krpál široko daleko. Jedu nejdřív na Skřítek. Cestu znám nazpaměť, skoro bych ji projel poslepu. Pomaličku, na lehké převody, protože mám dojem, že právě velký záběr a tempo byly příčinou mých potíží s koleny před sedmi lety.

Na Skřítek kolem Ztraceného potoka

22. srpna 2016

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - PETROV NAD DESNOU - SOBOTÍN - VERNÍŘOVICE - CYKLOSTEZKA Č.6189 - SEDLO SKŘÍTEK - POD BÍLÝM KAMENEM - KRTINEC - ROZC.HVĚZDA - ROZC.POD KAMENCEM - TRAŤOVKA - HRABĚŠICE - KRÁSNÉ - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Vyjíždím před třetí hodinou odpolední. Během první etapy se přesouvám do Vernířovic. Většinou po silnici a hodně lážoplážoidně. Neboť výškový profil trati od Vernířek na Skřítek budil na počítači respekt, chci co nejvíce šetřit síly právě na ten krpál. K vernířovickým rybníkům, kde opouštím asfalt a pouštím se do přírody, dojíždím v pohodě. Pomalé tempo se vyplatilo, ale přece jen raději chvilku stavím a u odpočívadla na břehu rybníka chroustám hrst rozinek. No a pak jdu na věc. Od rybníků na silnici poblíž Klepáčova to dělá cca půl čtvrtého kiláku s převýšením 269 m. Vlastně jsem sám překvapený jak pohodově se dají vyjet.


Kvalita cesty kolísá, či spíše postupně upadá. Nejhorší je v tomto ohledu poslední půlkilometr, nicméně nepohodlí šuternatého a rozbahněného terénu je vykoupeno velmi pěkným vodopádem na toku Ztraceného potoka, který prakticky po celou dobu teče pod cestou. Není tak velký, aby z něj někdo padl na prdel, ani tak malý, aby zůstal nepovšimnut. Za chvíli jsem silnici I.třídy nad údolím skrývajícím obec Klepáčov. Dalo by se odtud sfrčet po asfaltu do Sobotína nebo to alespoň střihnout z Rudolfova na Traťovku, jenže když už jsem tady a vlastně skoro bez únavy, vyjedu až na Skřítek. Na Skřítku chvíli přemýšlím že bych si dal v motorestu kofolu, ovšem vida svůj bidon stále do půlky plný, dělám nakonec jen foto u sochy skřítka a jedu dál bez zbytečných logistických exhibicí prověřenou cestou přes Krtinec a Hvězdu do Hraběšic. Kolem Hvězdy je na zemi posyp jemného štěrku, tak nemůžu uhánět na plný plyn abych se nevysekal, ale i tak frčím jak ďas. Doma brzdím jedenáct minut po páté, což je něco, čím jsem sám sebe po delší době mile překvapil.


STATISTIKY
Ujeto 41,89 km
Čistý čas 1:58
Průměr 21,22 km/h

 Fotoalbum

Vyhlídka z Kamence

15. srpna 2016

ŠUMPERK - NOVÝ MALÍN - lesní silnička nad Malínskou roklí - POD SMRČNÍKEM - KAMENEC, ROZCESTÍ - KAMENEC, VRCHOL - KAMENEC, ROZCESTÍ - NAD ŘÍJIŠTĚM - POD KAMENCEM - TRAŤOVKA - HRABĚŠICE - KRÁSNÉ, LOM - KRÁSNÉ, PŘEHRADA - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK



Ačkoliv je Kamenec (Kamenný vrch) se svými 952 metry mezi kopci Hraběšické vrchoviny už od pohledu dominantní, a ačkoliv sem vede více turistických značek, o výhledy z jeho vrcholu bývala nouze. Minulý týden mi však Jindra napsal, že na vrcholovém skalisku Kamence vyrostlo cosi, co celou věc napravuje. To jsem nemohl nechat neprozkoumané!

Kolem Boudy a Čečele

4. srpna 2016

ŠUMPERK - SEDLO POD LOVÁKEM - ALOJZOV - RUDA NAD MORAVOU - HOSTICE - ŠTĚDRÁKOVA LHOTA - U LAZŮ - BOUDA - PRAMEN RUDOLF - KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE - PRAMEN RUDOLF - HÁJOVNA U TŘÍ TABULÍ - ČEČEL/SILNICE - MEZNÍK - JANOUŠOV - ŽAMPACH - HOSTICE - RUDA NAD MORAVOU - HRABENOV - ŠUMPERK



Vyjíždím v pařáku něco před třetí odpoledne. Stejně jako posledně mířím nejprve na Štědrákovu Lhotu, jenom tentokrát přes Lovák do Alojzova, abych do toho vnesl aspoň nějaký vítr změn. Zdá se mi, že vše jde výborně a nejsem ani tak unavený jak bych čekal. Když však kus nad Št.Lhotou v lese stavím na napití, teče už ze mě pot proudem. Výše v lesích je navíc chladněji, tudíž se situace s pocením lepší. Uzobávaje v přiměřených intervalech rozinky, dojíždím zdráv a vesel na Boudu. Zastavovat nemá smysl, jedu dál po známé cestě ke kapli Nejsvětější Trojice.

Bývalá osada Na Vinici u Hanušovic

30. července 2016

ŠUMPERK - HRABENOV - RUDA NAD MORAVOU - ŠTĚDRÁKOVA LHOTA - lesní cesty - OBORA POČÁTKA - lesní cesty - SPÁLENIŠTĚ - BÝV. NA VINICI - HANUŠOVICE - KOPŘIVNÁ - LUŽNÁ - BRATRUŠOV - ŠUMPERK


Už když jsem do místa bývalé osady u Hanušovic zavítal poprvé, tedy letos v zimě, říkal jsem si, že se tam musím vrátit na kole. Mám tedy radost, že tohle se mi podařilo naplnit. Zároveň však dvakrát stačilo a příště už sem jezdit nebudu. Vzato kolem a kolem, není proč. Vyložené terno to není a na odškrtnutí položky v pomyslném seznamu stačí dvě návštěvy bohatě.


Když vyrážím po půl druhé odpoledne od domu, stále ještě netuším kam nakonec dojedu. Původní záměr totiž počítá s výjezdem na Boudu, přejezdem k hájovně U tří tabulí a do Janoušova. Šlapu tedy přes kopec do Hrabenova a pak mířím k Hosticím a dále do Štědrákovy Lhoty. Během zdolávání stoupáku si ale říkám, že bych mohl zkusit změnit cíl právě za bývalou hanušovickou Vinici, abych měl tento již dříve vytyčený bod splněn. Na Boudu se můžu vrátit kdykoliv. 

Bukovice, Tři kameny, osada Labe

22. července 2016

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - PETROV NAD DESNOU - TEREZÍN - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - lesní cesty - BUKOVICE - ROZC.POD JELENÍ SKALKOU - neznačená cesta - TŘI KAMENY - neznačená cesta - OSADA LABE - JINDŘICHOV NA MOR. - POTŮČNÍK - HANUŠOVICE - RAŠKOV - BOHDÍKOV - ŠUMPERK



Podtitul dnešního reportíku by mohl být TŘI KAMENY BRUTÁLNĚ. Určitou míru brutálnosti jsem sice předem předpokládal, jenže skutečnost tak nějak překonala očekávání. Když jsem ovšem absolvoval to nejdrsnější a jakštakš si zvykl, začalo se mi to celé víc a víc líbit. Domů dorazil nadšený a v souladu s oblíbeným tvrzením, že biker nesmí ze švihu dojet čistý (aneb má dojet ze švihu zašvihaný).

Úprk před vedrem do lesů

11. července 2016

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - KRÁSNÉ - HRABĚŠICE - TRAŤOVKA - ROZC.POD KAMENCEM - SEDLO HVĚZDA - ŘÍJIŠTĚ - ROZC.MRTVÝ MUŽ - U DOBRÉ NÁLADY - HRABIŠÍN - NOVÝ MALÍN - ŠUMPERK


Jak napovídá titulek, dnes bylo vedro. Vedro jak prase. Dopoledne jsem se vzbudil po noční, odpoledne strávil s rodinou a když pak v podvečer prcci s babičkou zamířili na koupaliště, vyčíhl jsem příležitost se trochu projet. Čas zůstával omezený, ale věřil jsem, že když se nebudu zbytečně courat, přiměřenou trasu zvládnout můžu. Velmi podobnou trasu jsem jel nějaké tři týdny nazpět, takže abych se úplně neopakoval, propašoval jsem do ní pár změn. Start od baráku v 16:50.

K rozhledně na Háji a ke kostelíčku

6. července 2016

ŠUMPERK - HÁJOVNA NA VÁPENICI - ROZHLEDNA HÁJ - HÁJOVNA NA VÁPENICI - LESNÍ KOSTEL BOŽÍ TĚLO - SEDLO U ČERVENÉHO KŘÍŽE - ŠUMPERK


V pondělí jsem si parádně zajezdil na silniční trase do Staráku a zvládl přes 63 km. Dnes to v tom studeném fučáku na velké poježdění nebylo, tudíž jsem vyjížďku pojal skromně a vyšlápl si jen k rozhledně na Háji. Vždycky jsem tam chodil pěšky, teď tedy poprvé na kole. Vlastně už jsem to kdysi na kole dal, a to chvilku po jejím otevření. Bylo mi asi patnáct a místo mtb jsem jezdil na "závodce" (Eska Premier Junior - děsnej střep). Kus jsem ji pochopitelně tenkrát táhnul pěšky lesem a po následném sjezdu bylo potřeba nechat vycentrovat kola, neboť silnička z nějakého záhadného důvodu doznala značných traumat. Od těch dob se lecos změnilo. Není mi (dávno) patnáct, místo silničky mám bika a na rozhlednu koukám z okna. Zdálo se tedy, že teď by akce mohla dopadnout lépe.


Protože o Háji jsem už na blogu mnohokrát psal, vezmu reportík spíš heslovitě.