29. 8. 2019

Vernířovice, Svobodín, Hraběšice

Mapa  Fotoalbum
40.6 km

Po docela dlouhé pauze jsem si dnes zase vyjel na horkém kole. Po noční sice ne v ideální kondici, ale s o to větší chutí. Měl bych občasné pauzy dělat častěji, protože pak si jízdu na kole mnohem víc užívám. Cílem vyjížďky bylo prozkoumat neznačenou část cesty od vernířovických rybníků k bývalé osadě Svobodín a poté značenou, ale dosud neprojetou cestu od motorestu Traťovka údolím pod silnicí.


Do Vernířovic jsem se zdržel blbinek a jel po silnici. Jen krátká část ze Sobotína kolem Merty, lomu Kožušná a pastvin se asfaltovému pojetí vymykala. Ve Vernířovicích také bez zbytečných oklik (povolil jsem si jedinou pro oživení) až k návsi a potom ještě asi 500 metrů podél říčky. Tam se nachází nenápadné rozcestí. No, nenápadné... Je na něm kaplička, mohutný strom a pod stromem turistický rozcestník. Také tu končí asfalt a povrch dále tvoří štěrk. Po asi 100 metrech zde dojedeme k pastvině se skotskými krávami, již bohužel oplocenými rybníky a dřevěným odpočívadlem. Já si na něm udělal pauzu, protože bylo šílené vedro, triko jsem na sobě měl  dávno propocené a hlavní krpál měl teprve přijít. Musím však uznat, že jsem si s jeho zdoláním dělal zbytečně hlavu. Stačí zařadit rozumný převod a držet tempo. Dojíždím ke krmelci a za krmelcem čeká další rozcestí. Tady pojedu doprava - na tu zatím neznámou část. Před lety jsem tudy projížděl až na Skřítek, což je sice náročnější, ale na potoce potkáte moc hezký vodopád. Dneska pojedu jinam, mimo vodopád i potok. Očekávání podobně prudkého stoupáku jako u toho na Skřítek se, jak stojí psáno výše, nevyplnilo. Kamenitá cesta sice také šplhá vzhůru, ale rozhodně ne tak prudce. Ani nebylo nutné použít nejmenší převodník. Výhledů se po táto trase člověk mnoho nedočká, čímž však neříkám, že chybí úplně. Když pominu ty dva slabší, musím vypíchnout jednu krásnou vyhlídku od jakési ohrady. Nabídne pohled ke kopcům na druhé straně údolí, tedy nejspíš na Čepel a Kluč s Lysou horou v Loučenské oboře. Za chvíli jsem v místě, kde "moji" cestu protíná zelená turistická značka. To už se nalézám v oblasti, kde ještě po 2. světové válce stávala obec Svobodín, přesněji Freiheitberg, neboť šlo o vesnici sudetských Němců. Dnes z ní nezůstalo skoro nic. Byla srovnána se zemí a všechno zarostlo lesem. Dole, na pěšině do Vernířovic, by měl být památník na místě tamního kostelíku. Zatím jsem k němu nikdy nedošel, byť je to časem v plánu. Zatím odbočím doleva. Úvodní desítky metrů jsou hodně prudké, ale když přežijete "stěnu" na začátku, bude to už jenom lepší. Po kratším průjezdu lesem se vynoříte na druhé straně kopce, odkud se již nabídne nádherný výhled a k odpočinku také lavička vedle cedule sobotínské naučné stezky. Dávám si pár minut na vydýchání a kochačku. Pak sjezd štěrkem zakončený napojením na silnici I. třídy, kudy však jedu jen skrze první serpentinu k motorestu Ztracenka. Naproti restauraci silnici zase opouštím a dávám se vpravo po již citelně méně pohodlné, byť asfaltované cestě. Za chvíli míjím menší chatovou osadu, která je tu parádně schovaná a přitom hned pod silnicí nahoře. Vsadím boty, že o ní neví 7 z 10 Šumperáků. Za osadou měním rozbitý asfalt za štěrk, později i nakrátko za velmi hnusné bahno. Taková proláklina, kde se po dešti dlouho drží voda a bláto v ní zůstává dlouho čerstvé. Ale nejsme z cukru, že? Trochu naserou i kopřivy, které občas zasahují do cesty, ale nic, co by průměrně odolného jedince zabilo. Ještě kus drncání a jsem zase na silnici ze Skřítku. Chvilku si užívám sešup, načež točím do boční uličky nad Rudolticemi a k rudoltické rychtě dojíždím mimo hlavní provoz. U rychty již zbývá udělat jediné: vyškrábat se nějaké dva kiláky k Traťovce a domů to přes Hraběšice a kolem Krásného sfrčet skoro nonstop ve sjezdu až do Šumperka.
Hodnocení výletu je tedy pozitvní, hlavní body byly splněny a v podstatě jsem nenarazil na žádná významnější negativa. Doporučuji vyzkoušet :-)

FOTKY
Pořídil jsem si k nedávným narozeninám nový mobil (Xiaomi Redmi Note 7), který dělá super fotky, tak snad úroveň zde uveřejňovaných obrázků půjde trochu nahoru.

Vernířovice 

Pastvina u rybníků s výhledem na Břidličnou horu 

V pozadí krmelec, za nímž jsem na rozcestí odbočoval vpravo 

Vyhlídka od ohrady 

Stoupání lesem z Vernířovic k bývalému Svobodínu 

Rozcestí nad bývalým Svobodínem

Pohled na druhou stranu kopce 

Motorest Ztracenka na dolní straně Klepáčova

Chatová osada v údolí Klepáčovského potoka 

Cesta údolím 

Postranní ulička v Rudolticích


2 komentáře:

  1. Ahoj Tome,trasu co popisuješ jsem si projel včera. Měl jsem trochu obavy z cesty nad Vernířovicema,ale byly naprosto liché. Sice se pořád stoupá,ale cesta je naprosto pohodová. Takové mám rád. Kolikrát jsou ty neznačené lepší než cyklotrasy. Na Ztracence jsem se pokochal v odpoledním slunci u kafe a piva. Po zelené potom tak dlouho váhal,stli bahno objet zprava nebo zleva,až jsem se skoro zastavil a pak v bahně zastavil už úplně a musel jednou nohou na zem. Zapadl jsem po kotník :)) Od Traťovky jsem to vzal dolů po žluté lesem. Naprosto skvělá vyjížďka. Láďa :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Láďo. Je to jak píšeš a ta cesta celkem pohodová. Nahoru na Skřítek je to v posledním úseku mnohem horší. Jinak kdysi jsem to ke Svobodínu jel opačným směrem od Smrčiny a docela masakr. Jednak to bylo v březnu - čili v bahně celou dobu, ale je tam i horší povrch a pár hodně strmých částí. Asi proto jsem měl obavy i tentokrát, jenže opravdu zbytečně. Prostě super trasa - snad s výjimkou toho bahna pod Ztracenkou (já ho zbaběle obešel kopřivama).
      Včera jsem si vyjel na Tři kameny a taky nádhera. Začíná nám babí léto, podle mě nejkrásnější období na kolo v roce. Tak si ho užijme :-)
      Měj se, Tomáš

      Vymazat