19. 11. 2019

Klodská pevnost

 Mapa  Související: Zřícenina Szczerba a rašeliniště Pod Zielencem * Klodsko * Vodopád Wilczky

Kvůli tomuto cíli jsme vlastně s Pavlem do Klodska jeli. Co si budeme povídat. Mám doma tři ženské (i když dvě ještě takové miniaturní) a i ten křeček, co se u nás nedávno zabydlel, je samička. Občas mám obavy, že začnu menstruovat. Proto akce opačného, tedy chlapského charakteru vřele vítám. No a co je chlapštějšího než tvrz, kamenné chodby, šavle, děla a muškety? Dnes by snad leckdo mohl kontrovat avokádovým toustem, lekcí jógy a následnou relaxací při manikúře, jenže já jsem stará škola.


Místo pročítání encyklopedií a destilace dat vám k přiblížení zdejší historie sprostě obšlahnu text z oficiálních stránek města. Koho dějiny nezajímají, může ho s klidem přeskočit.
Tak tedy:

Kladská pevnost je jednou z nejdůležitějších a nejokázalejších památek Dolního Slezska. Z nejvyšších částí pevnosti můžeme obdivovat překrásné městské panorama a výhled na okolní hory. Uvnitř si můžeme prohlédnout dobře dochované stopy po vojenské činnosti a výstavy věnované historii tohoto místa. V podzemních bludištích pak poznáme jak kdysi vojáci žili. Hlavní pevnost (Twierdza Główna) je umístěna na Pevnostní hoře (Góra Forteczna, 369 m n. m.) uprostřed města a zaujímá rozlohu více než 30 ha.
Dějiny kladské pevnosti začínají ve středověku, vznikem dřevěného varovného hradu v 10. století. Později byl hrad přestavěn na zděné obranné sídlo kladských vládců a na jeho místě posléze vznikl moderní systém opevnění, který odpovídal nárokům na vojenskou architekturu 17. a 18. století. V současné době je pevnost mimořádnou památkou novověké vojenské architektury, která stále ukrývá mnohá tajemství.
V 17. století byla zahájena největší přestavba kladského hradu, která přinesla změny, z nichž většina se dochovala dodnes. V roce 1622 představil vratislavský architekt a stavitel opevnění Valentin von Säbisch návrh na posílení hradu a jeho přeměnu na bastionovou pevnost. V té době vznikla korunní hradba sestávající z tří bastionů (obranných budov postavených na předsunutých rozích hradeb) chráněných trojúhelníkovými raveliny. Přední část těchto obranných prvků je obrácena k severu. Tím směrem se totiž nacházel otevřený prostor, jehož obrana byla nejtěžší. Od jižní strany, kde se dnes nachází hlavní vstup, byl hrad přirozeně chráněn strmým kamenitým svahem. V 80. letech 17. století stavbu vedl slavný pražský stavitel a architekt Jakopo Carove.
Druhá a poslední fáze přestavby pevnosti se odehrála za vlády Fridricha II. Velikého. Po první slezské válce v roce 1742 Fridrich II. zabral Kladské hrabství Rakousku a vydal rozkaz k dalšímu posílení kladské pevnosti, kterou považoval za jeden z nejdůležitějších bodů v rámci obrany státu. Autorem projektu přestavby byl generál a stavitel pevností Gerhard Cornelius von Walrave. V roce 1796 byl postaven nejvyšší bod pevnosti – donjon – masivní věž, která byla považována za poslední útočiště a centrum protiútoku při obraně pevnosti. V donjonu byly umístěny třípodlažní, až 20 metrů hluboké sklady a kasematy se zbrojnicí, lékárnou, laboratoří a s prostorem pro posádku. Donjon obklopoval řetězec bastionů, kleští, redut a redanů, v předpolí pak byly šance a palebná stanoviště, dále pak systém suchých příkopů o hloubce až 10 metrů. V souladu s pravidly výstavby pevností je každý pevnostní prvek vyšší než prvek stojící před ním.
Ve druhé polovině 19. století pevnost přestala fungovat jako obranná. Byla využívána jako vojenské skladiště, vězení a během 2. světové války tu byl dokonce závod nucených prací, ve kterém se vyráběly části do ponorek U-boot a raket V1 a V2. Po válce se v areálu pevnosti nacházela vojenská skladiště a podnik na výrobu vína. Od roku 1960 je pevnost zapsána na seznam památek.

Otevírací doba:
zimní sezona: listopad–březen 9.00–15.00 hod. (poslední prohlídka v 15.00)
letní sezona: duben–říjen 9.00–18.00 hod. (poslední prohlídka v 18.00)

Prohlídka s průvodcem vždy po 30 minutách. Prohlídka se skládá ze dvou částí (je možné zvolit si obě, nebo pouze jednu)
•    horní část pevnosti – prohlídka trvá cca 1,5 hod. v letní sezoně (cca 1 hod. v zimní sezoně)
•    labyrint (minérské chodby) – doba trvání cca 1 hod. (nezávisí na sezoně)

Podotýkám, že při koupi vstupenky vyfasujete i malou brožuru (dostupná česky), kde jsou informace podány podrobněji a v kontextu míst na prohlídkové trase. Supr.


Došli jsme během odpoledne a neznajíce zdejší reálie vyrazili po kovových schůdcích na jižní straně pevnosti. Doufali jsme vyšplhat někam nahoru, pro začátek aspoň za vyhlídkou a hýčkali naději, že se tamtudy dostaneme i třeba někam na nádvoří, nebo tak něco. Úspěch se konal pouze částečný, konkrétně ve vyhlídkách. Lávky nalepené ke zdem nás nejdřív vyvedly pěkně do výšky a pak ještě na konec východní strany. Zde však zákeřně číhal uzavřený a neprůchozí lanový park, takže nezbylo než se posléze stejnou cestou vrátit. Nepopírám, trochu opruz to byl, ale vyhlídky přesto potěšily, což situaci vrací do příznivějšího světla.
Ze schodiště vedoucího k tvrzi z centra jsme prve odbočovali doprava, takže nyní jsme šli vlevo. Prvním pozitivem byla expozice různých nálezů a historických náhrobků v jedné místnosti nezahrnuté do placené prohlídky. Dále už je nutno nějaké finance obětovat a záleží jen na vás jestli zvolíte delší, komentovanou prohlídku včetně podzemí za 25 Zl, nebo - jako my - pouze horní část a bez průvodce za 18 Zl. Přijeli jsme chvíli před zavíračkou, podzemí bychom už asi nestihli a kdoví jak bychom vůbec pobrali výklad, protože, jak nám tvrdil chlápek v pokladně, byl by jenom v polštině. S česky psanou brožurkou jsme to nakonec dali ku spokojenosti všech.
Na prohlídkové trase je devět zastavení a ke každému z nich se v brožurce něco dočtete (víte například proč vojáci dostávali tři boty místo dvou?). Během prohlídky narazíte na několik dalších cedulí, z nichž dost pochytíte i přesto, že čeština chybí. Nečekaně (pozitivně) překvapila expozice v horní části, kde vám figuríny nastíní jak tu tehdy fungoval běžný provoz. Od nástupu do služby přes fasování výstroje, až po odpočinek nebo práce v kuchyni. Docela drsná byla výstavka bývalého lazaretu. Jak návody k amputaci končetin, tak panáci zamazaní červenou barvou a nádoba plná lecčeho ufiknutého. Řekl bych, že vedle toho i naše šumperská nemocnice vyjde jako přijatelnější varianta. Jste-li křehké duše, které podobná řezničina rozhodí, jistě oceníte možnost uklidnit si nervy výhledem z horních teras.
Celkově nám procházka absolvovaná ležérním tempem zabrala bajvoko hodinu.
Návštěvu pevnosti hodnotím kladně. Jednak tím, že původně jsem měl docela nízké očekávání, a za druhé oceňuji, že měli otevřeno i během všedního listopadového dne, kdy dávno není vrchol sezóny. Díky tomu jsme měli čas si všechno v klidu projít, nežduchali jsme se s davy a nikdo nám nezacláněl při focení. I tohle můžete brát jako tip pro plánování případného vlastního výletu.

ZÁVĚREM PÁR ILUSTRAČNÍCH FOTEK
další najdete pod odkazem na konci článku

Schodiště vedoucí z města k pevnosti

Lávky podél zdí

Cesty na východní straně kopce


Tady jsme skončili u uzavřeného lanového parku

Tohle už je po návratu zpět, vstup do volně přístupné expozice

Není toho moc, ale za ty prachy...

Před vstupem do placené části

Místnost pokladny

Vedle jsou automaty na občerstvení a pamětní mince

Začátek prohlídky



Vrchol tvrze...

...a vyhlídka na město



Za tímto nádvořím v nejvyšších partiích stavby najdete vstup k figurínám



 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat