25. 4. 2019

Lipinka, Dědinka, Zadní Újezd, Medlov

Mapa  Fotoalbum
66 km

Po dlouhé cyklistické abstinenci jsem se na kolo opravdu hodně těšil. Z baráku proto vyrážím už před osmou ráno, abych v pohodě stihl celou trasu. Odpoledne totiž vyzvedávám potěr ze školky, což v 99% případů moje časové možnosti omezuje. Všechno každopádně nasvědčovalo, že se bude dařit. Hned ráno bylo příjemně teplo, slunečno. Jak se ukázalo později, nic není dokonalé a jako obvykle věc trochu kazil vítr. Ale i tak. Vzal jsem s sebou mtb přezuté na užší gumy. Se Schwalbe Smart Sam 1,75" mám výborné zkušenosti a opět se potvrdily. Frčí jako ďas, alespoň ve srovnání se svými balónovitějšími 2,25" kámoškami. V terénu nejsou nejpohodlnější a tolik nedrží, ovšem na moje potřeby super. Takže hurá do sedla a jedem!

Medlov, kostel sv. Petra a Pavla

Začátek bez překvapení a beze změn, tradičně přes N.Malín a Hrabišín, tam tou hnusnou cestou plnou šutrů kolem kolejí přes kopec a sjezdem na Obědné. Následuje stoupání k lesu k odbočce, kudy jezdívám na Bradlo. Ku Bradlu ovšem odbočuji až na druhou lesní cestičku, dneska hned na první. Povrch není zrovna hladký, ale zase bez větších stoupání. Jako všude v okolí i tady les silně poznamenaly vichřice a kácení kvůli kůrovci, takže co chvíli projíždím pasekami a okolo naskládaných klád. Při sjezdu k Lipince musím dokonce obejít veliký stroj s drapákem. Až sem to bylo v podstatě opáčko. Teď přijde na řadu cesta, kterou ještě neznám. Pro jistotu vytahuji mobil, abych si trasu zkontroloval v mapách, jenže zrada! Včera jsem aktualizoval a mapy nefungují. Do pr...! Chvíli laboruji s nastavením, avšak nakonec nezbývá než navigovat se postaru - instinktem. To v mém případě nedopadá dobře. Dávám se po rozbité asfaltce doprava a brzy nacházím potřebnou odbočku na lesní cestu, kudy zamýšlím dojet do odlehlejší části Troubelic - Sídliště. Snad protože ctím tradice, za chvíli se plazím po bahně jakousi rozbitou strouhou a pojímám podezření, že jsem mimo. V mobilu mám místo klasického cyklocomputeru gps aplikaci, která umí skrz datové připojení zobrazovat i Google mapy. Snad pomůže. Kupodivu je i tady v lese signál a tak během pár minut zjišťuji, že skutečně nejsem tam kde být mám. Nu což, kus se vrátím, vezmu to skrze jednu sousední strouhu a zadaří-li se, hledanou cestu tam potkám. A taky jo. Cesta je to hliněná s dírami a kamením, ale jde to. Nádherný sjezd, již bez bahna, skrze les přerušuji jen na kochačku z okraje louky, odkud je krásný výhled k Pískovu a kopci Holubice. Pokračuji v sešupu. Moje technika jízdy je obecně taková připosraná. Do zatáček brzdím a při rychlejším přejezdu přes kamení mám smrt v očích, ale užívám si to. Kvůli lesáckému náklaďáku na cestě musím použít malou zkratku, ale úspěšně dojíždím k horním domkům troubelického Sídliště. Haleluja! Po asfaltu se jede mnohem pohodlněji. Navíc je tu obecně krásně a s těmi rozkvetlými stromy a vonícími loukami to má vynikající vliv na morálku.

Železniční nadjezd poblíž Troubelic

Projíždím Troubelicemi, u kostela točím doprava a za kolejemi následně také. Zde mě zalátaná silnička přivádí do osady Dědinka. Už na mapě vypadá zajímavě. Maličká, opuštěná v polích, relativně daleko od okolních obcí, které také nejsou zrovna světové metropole. A právě to mě sem láká. Kostelík, obklopený malým hřbitovem a pletivovým plotem je asi v celé osadě nejzchátralejší. Jinak - musím říct kupodivu - působí většina domů nejen upraveně a udržovaně, ale dokonce dojmem jakési honosnosti. Neviděl jsem sice všechno, avšak spousta budov jsou poměrně velké hanácké statky, které před nějakými sto lety musely ukazovat postavení svých majitelů. Snad je i dobře, že Dědinka není moc známá a uchovává si svou poklidnou atmosféru, z níž mimoděk dýchá i kus starých časů. Klasická silnice odtud dál nevede, jen se trochu jinak vrací na původní asfaltku z Troubelic do Medlova. Doma jsem si však zjistil, že můžu použít štěrkovou cestu přes kopec do Zadního Újezdu. V Zadním Újezdě jsem taky ještě nebyl. O důvod víc se tam vypravit. Počáteční stoupání zvolna zmírňuje, nabídne pár výhledů přes pole, pak přejde v rovný asfalt a sjezdík k Z.Újezdu. Vesnice je to sice napohled o kapku větší než Dědinka, ovšem taky malá. Tyhle zapadákovy miluju (pokud v nich nemusím bydlet). Ani vám nepovím proč, prostě mě fascinuje ta odloučenost a celková nálada v nich. Původně jsem odtud chtěl vystoupat na Holubici a pokračovat na Úsov. Protože je však nádherně a počasí mi přeje, měním plán a beru to dál do Medlova. Neboť Medlov taky neznám, bez funkčních map trochu tápu. Raději si tedy ověřuji u sličné běžkyně, že jedu správně. Prý jo a ke kostelu mám frčet po žlutém chodníku stoupajícím do svahu. Mé obavy zda to nahoru ušlapu jsou rozptýleny jistě proneseným "určitě", takže není proč váhat. Ano, nebylo to tak náročné jak se zdálo. Objevuji se u penzionu pro seniory stojícího hned vedle kostela, jehož věž nezdobí klasická špičatá věžička, ale prostě rovná ploška. Objíždím penzion a kolem hřbitovní zdi stoupám k odbočce na cyklostezku skrze cosi, čemu tady říkají lesopark. Docela příjemnou cestičkou se dostávám na druhou stranu parku, kde již čeká sjezd po krásné asfaltové stezce dolů do Hlivic. Je to jedna z nejkrásnějších etap celého výjezdu a pokud se sem dostanete, jistě mi dáte zapravdu. Projíždím Hlivicemi a na druhém konci točím doprava. Už jsem tudy jel loni, tak vím co čekat. Pár set metrů ostřejšího stoupání a pak napojení na kvalitní silnici od Králové do Úsova. Tam už se pojede na pohodu. V Úsově číhá drobný zádrhel v podobě uzavřené silnice, přesněji té části od restaurace nad zámkem a kostelem u náměstí. Je tam odfrézovaný asfalt a vozovka vysypaná štěrkem. Jede se po tom blbě, ale jde to. Navíc asi přijíždím v době pauzy, stoje jsou opuštěné, nikde nikdo a nikdo mi tedy nemůže vynadat, že vjíždím do zákazu. Pokračuji kolem bývalé židovské čtvrti přes kopec. Vede tam silnice do Police, jenomže já pojedu jen k rybníku a kolem něho potom přes pole do Třeštiny. Na rybník jsem zvědavý. Kdysi býval velmi populární, ale před lety byl vypuštěn, zarostl a prakticky zanikl. Letos na jaře jsem si všiml, že prostor rybníka je zorán a jsou do něj vybagrované strouhy, což mi vnuklo podezření, že jej obnovují. To se teď potvrzuje. Rybník je skoro plný, co chvíli nad hladinu vyskočí ryba a celkově je na to mnohem hezčí pohled, než za zarostlou proláklinu v křoví. Prostě super. Po betonových panelech polní cesty projíždím ke Třeštině a beru to již klasicky do Dubicka, kde neodolávám lákání malé zajížďky k jezírku Hosena. Místo pohodlnější varianty přes Bohuslavice jedu dál rozbitými polňačkami a napojuji se na oblíbené hráze, kudy jezdívám k Leštině. Naděje, že tam budou mít otevřený stánek se zmrzkou bohužel padl a nevyšel ani pokus projet hrázemi za Lesnicí. Už rok tam opravují jednu debilní lávku přes maličký potok. Rok! Nu což, vracím se na silnici a již bez ambicí vymýšlet nějaké zajížďky frčím domů. Před panelákem jsem o půl jedné. Výlet hodnotím velmi pozitivně. Hlavně proto, že se mi povedlo zaplnit další bílá místa na své pomyslné mapě navštívených míst, protože právě tohle je pro mě jedním z nejdůležitějších kritérií.

NĚJAKÉ TY FOTKY
Olympus E-PL3 + Panasonic Lumix 12-32 mm f/3,5-5,6

Nad Hrabišínem 

Obědné 

Silnice mezi Obědným a Nedvězím 

Les pod Bradlem 

Kdesi na kopci Skalka mezi Lipinkou a Troubelicemi. Tady jsem si uvědomil, že jedu blbě. 

Výhled na Pískov

Troubelice/Sídliště 

Tento kříž možná vypadá staře, ale vzadu má vyražený letopočet MMXI, takže nic moc 

Z Troubelic do Dědinky 

Kostelík a hřbitov v Dědince

Dědinka 

Příjezd do Zadního Újezdu 

Zadní Újezd, náves 

Medlov

Stezka z Medlova do Hlivic 

Hlivice 

Úsov 

Obnovený Polický rybník 

Panelová polní cesta mezi Policí a Třeštinou

Jezírko Hosena u Bohuslavic



Žádné komentáře:

Okomentovat