Šumperák na cestách: Skřítek, Rýmařov, Horní Město

Mapa Fotoalbum
76,73 km

Skoro jsem si toho ani nevšiml, ale od začátku roku už jsem se docela rozjezdil. Možná proto si můžu dovolit vyjet v tradičně omezeném čase i na výlet, pro nějž bych si v minulosti jinak nechal raději celý den. Viděno realisticky, těch 76,7 km není zase taková nálož a letos jsem dal několik větších. Snad jen těch kopců je na ní nějak moc, ovšem s krpálama se tady v Jeseníkách počítá.

Odjezd ve čtvrt na devět ráno. Chtěl jsem si ušetřit horko, ovšem pařák dávno nastal. Později se začalo zatahovat a někde u Sobotína jsem se dokonce začal obávat deště. Jenže nezapršelo, jen po nastoupání nějaké té výšky citelně klesly teploty. Vyjet nahoru na Skřítek bylo z celé trasy nejnáročnější. Zpotil jsem se a tak poté, při sjezdu na druhou stranu, jsem dokonce i mírně kosnul. Beru to jako vítané osvěžení. Vedro poslední doby je masakr.

U hostince ve Žďárském Potoku se mi nechce jet po frekventované silnici I. třídy, takže točím doleva a sjezdem se dostávám do těch míst vesnice, kterou zřejmě nezná ani většina Šumperáků. Žďárský Potok je přitom obec malebná, plná zajímavých chalup a ve spodní části dokonce s pozůstatkem huti, který poznáte podle zbylých hodin na věžičce. Ta věžička stojí na okraji někdejšího náhonu, rovněž zachovalého, ale pokud byste si ho chtěli prohlédnout blíže, musíte sesednout a vyběhnout kus po mezi nahoru.

Za Žďárským Potokem následuje Stará Ves a poté již rýmařovská část Janovice. Rušnou komunikaci tu lze opustit po červené turistické značce a vzít to bývalým zámeckým parkem okolo zámku. Nemělo by se to, ovšem stejně tudy cyklisté jezdí. Hlavně opatrně, se slušností vůči chodcům a je to v klidu. Zámek moc parády nenadělá, protože už roky chátrá. Je to škoda, pár oprav by potřeboval jako soli a možná by dokázal přilákat i nějaké ty turisty. Za zámkem už najedeme zase na silnici v jedné z postranních ulic, konkrétně ulici Julia Fučíka. Podél pěkných domků vede vesměs po rovině a mírné stoupání přijde až v místní části Edrovice, kde se z ulice Julia Fučíka stane Sokolovská. Pokud vás dosavadní etapa zmohla, využijte koupačku v Edrovickém rybníce. Ostatně dnes se tam pár osob taky ráchalo.

Ještě asi kiláček do kopce a jsme na náměstí Míru. Byl jsem tu naposledy asi před deseti lety a tenkrát mě docela zklamalo, takže dnešní stav byl překvapením více než milým. Celý prostor i budovy kolem jsou spravené a všechno vypadá skvěle. Na roku náměstí stavím u cukrárny a dávám si zmrzku a chlazenou třetinku Fanty. Točená višňovo-vanilková zmrzlina i pití přišlo k chuti, což posléze pokazila výše účtu Ale co, žijem jenom jednou, ne?

Pokračuji uličkou napravo a prakticky ihned se ocitám u místa, kde stávala tvrz Hrádek. Je tu přehlídka balvanů s popisky a informační cedule, kde se dočteme pár faktů z historie. Třeba o tom kdy byla tvrz postavena, kdy opuštěna, anebo to, že zde byla nalezeny dokonce římské mince z 1. století. To byste v Rýmařově nečekali, což?

Pokračuji na ulici Okružní a opouštím po ní město. Mírně do kopce, ale jde to. Horší je, že se zase udělalo horko. Do Horního Města je to 6 km skrze přírodní park Sovinecko. Většinou do kopce, ale najde se i pár menších sjezdíků pro odpočinek. Od mé poslední návštěvy v Horním Městě před šesti lety tam prý vznikl jakýsi miniskanzen odkazující na hornickou minulost města a já si už dlouho plánoval, že se na něj přijedu podívat. Skanzen byl pravděpodobně silný výraz, navíc jde spíše o zastávku na rozsáhlejší naučné stezce. Projít ji celou nebyl čas, ale i tohle je zajímavé. Hlavní atrakcí toho, co najdeme v parčíku naproti kostelu, je určitě replika žentouru. Dřevěná konstrukce i se zařízením uvnitř je volně přístupná a opatřená informační tabulí. O kus dál nás uvítá dřevěný permoník a u cesty naproti Obecnímu úřadu důlní vozík. Pod kostelem se pak ještě krčí maketa těžní věže. Neříkám, že z toho budete mít celoživotní zážitek a změní to váš pohled na podstatu universa, ale za zastávku to, myslím, stojí.

Další obcí v itineráři je Tvrdkov. Ani ne kvůli čemukoliv zajímavému (byť odtud vede např. turistická trasa k Rešovským vodopádům), ale spíš proto, že za Tvrdkovem si budete moci užít nádherný dlouhatánský sjezd. To údolíčko od Horního Města tedy projedete jako nic, do Tvrdkova se vyškrábete a poté už se můžete jen kochat sešupem a krásnými výhledy na Hanou, které se během toho otevřou. Moje nejoblíbenější místo tohoto úseku je až ve spodní části pod křižovatkou na Břevenec, ale potěší všechno.

Silnice mě přivádí napůl cesty mezi Oskavou a Libinou. Jakožto Šumperák pokračuji k Libině, kde bohužel zrovna opravují silnici. Je tam uzavírka a proto musím projet kus vyfrézované cesty a pak se vnořit do uliček u dolnolibinské kaple sv.Antonína. Chvíli mi trvalo pochopit, že z uličky, kterou právě jedu, udělali dočasně jednosměrku a já jsem v protisměru. Pak jsem přejel po lávce na druhou stranu potoka a bylo to v pohodě, takže na náměstí v Libině jsem dojel bez nehody. Zde padla za vlast poslední ze tří müsli tyčinek, co jsem si je vezl jako energii, a zbývalo už jenom nějak dojet domů. Poslední nepříjemné stoupání číhá na druhém konci Libiny a v kopci k Hrabišínu. Dvě terénní vlnky do N.Malína už pak nějak zvládnete a za chvíli jste v Šumperku.

Mě trval celý okruh včetně přestávek, focení, zmrzky a prohlídky zajímavostí přesně čtyři hodiny. Ale já jsem lemra a leckdo by byl ještě rychlejší. Nejhorší je jednoznačně vyjet na Skřítek. Potom už žádný podobný krpál nečeká.

FOTKY

Mobilní telefon