11. 6. 2019

Z Písařova do Písařova

Mapa web  Mapa jpg  Fotoalbum
9.8 km / 8 km

Předně k tomu dvojitému údaji o délce trasy. První číslo udává vzdálenost, kterou jsem opravdu ušel, protože mi zbývalo dost času a nechtěl jsem se pražit hodinu na slunci, než dojede autobus. Druhý, menší údaj je trasa, kterou vyšlápne ten, kdo se zbytečně nepožene a do autobusu nasedne u písařovské školy (vysvětlím níže).


Aktuální období je ideální pro návštěvu kopečků nad Písařovem, tudíž tak +/- každý rok činím. Když to jde, s nějakou malou obměnou. Letošní obměna se zvláště povedla, i když abych byl upřímný, mnoho nového neobjevila. Ale přesto.

Vzhledem k výše řečenému nebudu alespoň první polovinu procházky rozmazávat a zvědavce odkážu do útrob archivu k článkům z minula. Něco málo pak ještě ukážu níž v obrazové části reportu. Řekněme, že až zhruba k rozcestí u bunkrů na Čečeli to byla klasika. Z Písařova po žluté na Stráž a odtamtud po červené loukami plnými vyhlídek a podobných přírodních pozitiv.
Tam, kde se červená značka setkává se zelenou najdeme rozcestník Partyzánské bunkry Čečel. Prozkoumanou mám tu část dolů doprava k Janoušovu, takže dnes jsem vykročil naopak vlevo. Z rozcestí je to asi 200 metrů k dalšímu pozůstatku bunkru. Cesta napůl do kopce a napůl rovně. Od bunkru mnoho nečekejte. Ačkoliv dříve navštívený bunkr ve směru na Janoušov má i zastřešení a stěnu, zdejší vypadá jen jako díra v zemi. Asi proto, že tento během války nacisté našli a zničili. Berte to jako historickou zajímavost, ne jako něco, z čeho padnete na prdel. Zajímavější bude spíš opětovné klesání, byť krátké - možná stometrové. Pak vyjdete na šotolinové cestě u krmelce. Pokud se před dalším pochodem potřebujete osvěžit, neváhejte využít nenápadné studánky přibližně 50 metrů pod cestou. Je to sice jen vývěr odtékající malým potůčkem do lesa, ale v horku, jaké bylo například dnes přijde vhod.
Od krmelce došmajdáme v relativní pohodě k hájovně U tří tabulí. Dělá to bajvoko kilometr po šotolině a po rovině. Klídek. Hájovna prodělává opravy, takže vypadá poněkud nereprezentativně. Opravuje se už minimálně rok, tož doufejme v brzký konec prací a estetičtější podívanou. Jelikož hájovna však běžnému turistovi nenabízí nic, než prostou existenci, nemusíme příliš želet. Lepší je pokračovat po zelené dolů k rozcestí a pak doprava do kopečka. Značku tam nenajdete, ale vede tudy cyklotrasa č.4071. Dáte-li na mé tipy, už od hájovny se vykašlete na štěrkovou cestu a vezměte to napravo po louce. Nabídne příjemnější podklad i prostředí, navíc s krásným výhledem před sebe. Výhled se brzy ještě vylepší. To tehdy, až vyjdeme z aleje na hřeben kopce Hřebínku. Otevřou se tu úchvatné výhledy do všech stran. Štítecko po levici, masiv Jeřábu a údolí Březné nad M.Karlovem napravo a přímo před sebou uvidíte siluetu Orlických hor. Jo, máme tu krásně.
Na Písařovském sedle projdeme okolo statku a po asfaltu se dáme dolů k Písařovu. Kdo nemá rád chůzi po silnici, využije šikovnou zkratku, kudy mimo jiné projde okolo zajímavého kovového kříže v úvozové cestě. Poté již se asfaltu vyhnout nelze, avšak k autobusové zastávce u školy zbývá slabých 200 metrů, což přežijete.
Já tu měl v plánu nasednout na zpáteční spoj. Zbývala mi však více než hodina časové rezervy a smažit se jen tak na slunci mi přišlo kontraproduktivní, když přece můžu pokračovat skrze dědinu dolů. Vyplácám trochu času, pěkně dovrším okruh (přijdu na stejnou zastávku odkud jsem vycházel) a jelikož poblíž stojí prodejna potravin, ještě si stihnu koupit nějaké občerstvení. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako správné. Udělal jsem si pár zacházek do bočních uliček, což také nebylo vůbec na škodu. Naopak. Jediným negativem, které má smysl zmiňovat je, že v písařovském COOPu nemají chlazené nealko a musíte vzít zavděk nechlazeným z regálu. Pro vyváženost jsem ho proložil aspoň nanukem a zbývajících 40 minut do příjezdu autobusu strávil na lavičce v příjemném parčíku naproti prodejny.
Výšlap tedy dopadl jako obvykle výborně. Skoro mám zábrany o tom psát, aby se davy z vytíženějších lokalit nepřesunuly sem, kde je zatím naprostý klid. Ale on ty moje bláboly stejně nikdo nečte, tak si to můžu dovolit.

Malé resumé
Spoj Šumperk aut.st. - Písařov/Točna 8:40-9:22
Zpáteční spoj do Šumperka ve 12:35 od školy, 12:40 z točny
Čas na celou akci máte tedy něco přes tři hodiny. Já to zvládl za dvě, ale je fakt, že chodím celkem svižně. A spěchat opravdu není potřeba.

FOTKY (více nahoře pod odkazem)
Nikon D90 + Tamron 17-50 mm f/2,8 VC + Nikkor 55-300 mm f/4,5-5,6

Písařov, autobusová zastávka Točna

Po žluté značce skrz vesnici

U pastvin na svahu kopce Stráž

Pohled do trávy

Odměna za nastoupané výškové metry


Kratší průchod bučinou

Jedna z luk na červené turistické trase

Rozcestí poblíž partyzánských bunkrů u Čečele

Les na Čečeli (někdy se kopec nazývá také Čečola)

Pozůstatek jednoho z bunkrů

Krmelec

Studánka pod cestou

Šotolinová cesta k hájovně u Tří tabulí

Hájovna U tří tabulí

Dál můžete jít po štěrku, ale tohle je lepší ;-)

Cesta po hřebeni Hřebínku

Vysílač na Hřebínku

Výhled k Orlickým horám

Rozhledna na Křížovém vrchu (teleobjektivem)

Nad Moravským Karlovem

Chalupy v lukách

Koním od statku na Písařovském sedle

Okraj Písařova

Kovový kříž pod stromem mě zaujal netypickým zobrazením Ježíšovy tváře
(nebo mi to tak aspoň připadalo)

Písařovská škola a před ní autobusová zastávka

V jedné z postranních uliček

Zapadlá kaplička

Tohle technické veledílo jsem objevil hned vedle silnice a nedalo se nevyfotit

Podobně barevných křížů tu nemáme.
Automaticky se mi vybavily faraónské hrobky v Údolí Králů.

Písařov


Žádné komentáře:

Okomentovat