Podobně jako v příspěvku o Potštátu (což byla součást stejného výletu) se ani zde nebudu pouštět do historických exkurzí nebo popisovat zdejší krásy. Zaprvé tu nic moc krásného nenajdete a za druhé předpokládám, že jste dostatečně příčetní, abyste si v případě zájmu další informace našli sami. Tohle bude čistě souhrn mých vlastních dojmů z návštěvy Libavé.
Jedním slovem hnus. Nechci se 603 místních obyvatel nijak osobně dotknout, ale marně přemýšlím, jestli jsem v ČR viděl jiné město, které působí tak depresivně a odpudivě. Asi ne. Už z dálky při příjezdu Libavá připomíná obrovská kasárna, kterýžto pocit jen zesilují stanoviště na vjezdech do přilehlého výcvikového prostoru i silnice dlážděná kamennými kostkami - zřejmě kvůli zátěži při průjezdech tanků, transportérů atd. Při vjezdu do města vás uvítají ošuntělé paneláky, podle nápisů u vchodů zřejmě ubikace pro vojáky, kteří sem jezdí cvičit. Pokud jste si dosud říkali, že na náměstí to nemůže být tak zlé, na iluze zapomeňte. Náměstí připomíná spíš trávou zarostlý kasárenský "buzerák", byť uprostřed najdete travnatý parčík s památníkem příslušníkům PTP (pomocné technické prapory). Stojíte-li v jeho středu, máte ve spodní části po sebou zašlý panelový dům, napravo předimenzovaně působící prodejnu smíšeného zboží, napravo travnatou pláň (stávaly tu paneláky, ale ty byly před pár lety zbořeny) a v horní části náměstí je blok šedých budov. Překvapí, že v jedné z nich sídlí umělecká škola. Nepřekvapí, že v té na druhém konci je hospoda. Hostinec vypadal dost opuštěně, ale aspoň byl natřen bílou barvou, což bylo asi to nejveselejší, co tu uvidíte. Hned za hospodou stojí kostel. Na pohled zanedbaný a uzavřený za "vkusným" plechovým plotem.
Abych jen nehanil, mají tu větrný mlýn. Podle informační cedule jej zachránili ze stavu naprosté ruiny. Spravili zdi, dostal střechu, novou omítku a dokonce i větrné lopatky. Sice poněkud malé, ale přiznejme tomu bod za snahu. Ale ani tady se neubráním pár ale. Omítka totiž přestává vypadat jako bílá,a díky nečistotám vyplavovaným nejspíš od střechy začíná splývat s okolní šedí. Je to škoda, protože stojí na docela pěkném trávníku a od blízké panelové zástavby ji dělí stromová alej. Teda plechová budova hned za mlýnem vizuální dojem taky nevylepšuje, ale za tu alej díky.
Jak se ukázalo, na druhém kraji města se dá najít pár normálních domků a dole u říčky opravený kamenný most. Bohužel, můj celkově negativní dojem z města to nezvrátí. Libavá vypadá prostě jako obrovská kasárna a žít tu musí být něco jako být permanentně na vojně, což je děsná perspektiva. Vůbec si neumím představit jaké je zde vyrůstat. Mít řekněme 16, 17 let a bydlet tady v té šedi, uzavřených zónách, případně podzimních plískanicích. Brrr!
Pokud si tedy z Libavé odnáším něco kladného, pak vděčnost osudu, že bydlím tam kde bydlím. On Šumperk možná taky není úplná výhra, alespoň dle názorů některých jedinců, ale proti Libavé jde o ráj na zemi.
FOTKY
Nikon D90+Tamron 17-50 mm f/2,8 VC
Žádné komentáře:
Okomentovat