58,7 km
Letos jsem se s tím, zda na Lázek vůbec vyjet, trošku potýkal. Po dvou letech (prakticky to nebyl ani rok) fungování rozhledny je tato opět mimo provoz a já si nebyl jist jestli má cenu tam vůbec jezdit, Nakonec jsem však usoudil, že to bude pěkná projížďka i bez rozhledny a aspoň to můžu letos dát pro změnu na silničce. Ráno jsem tedy odvedl potěr do školky, skočil nakoupit a kolem půl deváté startoval.
K samotné rozhledně jsem i letos jel stejnou cestou jako vždycky, čili přes Zborov a Dolní Studénky do Štítů a odtud nahoru k Cotkytli. Za Cotkytlí pak ještě kus do kopce a za chvíli jsme na rozcestí k rozhledně. O stavu rozhledny se dočteme už tady. ROZHLEDNA MIMO PROVOZ, hlásá papír vložený do složky připíchnuté ke stromu. Počítal jsem s tím. Loni to bylo stejné a co jsem se přes jaro dočítal na internetu, ke změně hned tak nedojde. Co už. Vyšlápl jsem si to až k chatě na vrcholu. Vstupu brání kovová mříž, o kus dál plot a ohrazený sousední pozemek se také hemží cedulemi se zákazem vstupu. Moc přátelsky to, věru, nepůsobí. Na pařezu u chaty chroupu jakousi müsli tyčku, co jsem ráno koupil ve městě. Pěkně hnusná, ale snad mi dodá trochu energie. Fakt je, že teď se chvíli povezu z kopce, což mnoho sil nežádá. Jak se ukázalo vzápětí, sjezd z Cotkytle na Crhov je možná větší záhul, než celý výstup na Lázek. Silnice tu v prudkých serpenitách padá dolů tak strmě, až jsem se bál, že uvařím brzdy. Na silničí kolo to tady opravdu moc není, kteréžto tvrzení posiluje množství děr v již tak hrbolatém asfaltu a místy nános štěrku s pískem. Dole jsem byl opravdu rád, že to mám za sebou. Jako kompenzace sešupu se přes Crhov jede opět do kopce, rovněž dost prudce. Ovšem zvládl jsem to i se silničkou, takže mohlo být hůře. U kostela stoupání končí a znovu přechází do sjezdu, tentokrát už ale o poznání přívětivějšího, než prve z Cotkytle. Dostaneme se do údolí Březné, poblíž odbočky na Jedlí. Cyklisté mohou jet i doprava na Drozdovskou pilu (motoristé tam mají zákaz), ovšem mě se nechtělo zbytečně zajíždět a raději jsem obětoval dva další kopce. Jeden nahoru do Jedlí a pak ještě na Svébohov. Za Svébohovem čeká krásný dlouhý sjezd do Rovenska a již jen pohodová rovinatá cesta zpátky do Šumperku.
Řekl bych, že na silničním kole se tenhle výlet dá zvládnout rychleji, než na horském. Ostatně čísla to dokazují, doma jsem byl před dvanáctou. Pokud jde o náročnost, určitě není na silničce větší - spíše naopak, byť to bude dost záviset na tom jakou silničku a jaké horské kolo srovnáváme. Já vycházím se svých kol, obou nižší kategorie. Projížďka na nejvyšší horu Zábřežské vrchoviny je fajn za každým podmínek, ale abych byl upřímný, s funkční rozhlednou by byla lepší. Uvidíme. Třeba se dočkáme za rok, za dva, za tři...
FOTKY Z MOBILU
(další ve fotoalbu pod odkazem výše)
Štíty
Výhled z paseky nad Štíty
Samota
Hranice Olomouckého a Pardubického kraje
Poblíž Cotkytle
Cotkytelský kostel
Chata a rozhledna na vrcholu Lázku
Spodní část Crhova
Kostel v Crhově
Údolí Březné
Svébohov
Žádné komentáře:
Okomentovat