18. 3. 2020

Polňačkami k bagru

56 km


V nelehké situaci jsem to už nevydržel a vyrazil aspoň chvíli na kolo. Přes hubu a nos nadvakrát přeložený a předtím vypraný nákrčník a hurá ven! Abych snížil na minimum kontakty s ostatními, volil jsem trasu pokud možno poli a bočními cestami (mimo jiné tuhle část z podzimu), přičemž se mi podařilo projet opět něco nového, i když tohle mohlo dopadnout lépe. Ona totiž polňačka za Zvolí, kudy jsem chtěl jet, byla komplet zatopená a já musel šlapat po poli. Ale dalo se. Poldry u Třeštiny byly zatopené taky a vypadalo to tam jako u nějakého skutečného jezera. Důvodem je Morava vylitá z břehů vlivem tání sněhu na horách. U mohelnického bagru pohoda a klídek, ale to se dalo tak nějak čekat. 
Jako celek byl výlet super a normálně bych tady jásal radostí, že lidí bylo venku opravdu málo. Jenomže všichni víme proč tomu tak je a k jásotu to moc není. Takže tady přidávám pár fotek z výletu a vy se držte. Zatím se mi zdá, že na tom jsme ve srovnání se sousedy ještě relativně dobře.

15. 2. 2020

Moravičany, Loštice, Mohelnice

Mapa  Fotoalbum
67,1 km

Jakkoliv si slibuji, že letos budu na kole jezdit méně a nezprotivovat si to, dnes se mi tohle předsevzetí malinko vymklo z ruky. Že první výjezd po zimě, tedy vlastně ještě v zimě, ale řekněme v novém roce bude taková štreka, jsem nečekal. Nějaký úbytek kondičky jsem čekat musel, ale až tak? Posledních cca deset kilometrů domů jsem vyloženě protrpěl a doma si pak užil nepříjemné křeče ve stehnech. No ale hlavní jsou výsledky, že? A výsledky tu jsou! 67 kilometrů je jako začátek velmi slušné číslo a dokonce jsem během nich zvládl projet zase i pár cest, které jsem dosud neznal. To je vždycky polehčující okolnost, ať už vykoupená čímkoliv.

Náměstí Míru v Lošticích

30. 12. 2019

Z Janoušova přes Jana do Rudy

Mapa web  Fotoalbum
cca 6,3 km

Určitě poslední venčení roku 2019 jsem si užil dnes na již v podstatě staré známé trase. Co na ní bylo nové, to bylo právě zimní období a sníh. Vesměs se tu vyskytuji od jara do podzimu a zima je pro mě obdobím útlumu a zakrňování. Jenomže dnes se udělalo hezky, měl jsem volno a zbytek rodiny vyrazil k tetě. Proto jsem se vykopal z baráku aspoň na těch šest kiláků plus něco přes kopeček.


Dostat se ven mi podařilo až po obědě. Přemoci lenost zesílenou vánočním přežíráním nebyla žádná sranda. Autobus odjížděl v 12:15 a cesta do Janoušova mu trvala bez čtyř minut hodinu, což je dáno spíše než vzdáleností spoustou zastávek v každé dědině na trase. Jinak to autem (nebo v létě na kole) není ani 20 km.
Ačkoliv v Šumperku máme zeleno, v okolí Janoušova leží docela dost sněhu. Tedy ono ho tam taky není bůh ví kolik, ale krajina vypadá zasněženě, což se v obcích pod kopečky říct rozhodně nedá.
Vzal jsem to nejprve po zelené značce nahoru na hřeben, polňačkou ke kříži pod Janem, dále na rozcestí Šošola a dolů částečně po žluté a v závěru natvrdo po louce dolů přímo do Rudy, odkud jsem měl naplánován zpáteční spoj. Kupodivu se mi vše podařilo zvládnout s nečekanou rezervou, asi za hoďku a asi pět minut, takže jsem stihl naprosto ideální autobus a doma byl už kolem třetí odpoledne.
Výhledy se dnes docela povedly, i když trocha oparu tam byla a uvítal bych více sluníčka. Vezmu-li ale všechno objektivně, na konec prosince to prostě ušlo.

Na závěr musím, mimo fotek, přidat přání dobrého roku 2020, který nastane už pozítří. Ať je tedy pro nás všechny fajn a bez zbytečných stresů.