Šumperák na cestách: Z Jestřebí do Rájce

3,5 km

Tři a půl kilometru - to je slabota. Berte to jako já, tedy jakožto test podmínek pro výlety do přírody. Jestli není moc bahna a tak. Výsledek řeknu rovnou. Je. Terén stále zcela neuschnul a zvláště když procházíte někde po poli, počítejte s tím, že botky budou potřebovat umýt.
Doprava: Ze Šumperka odjíždí autobus na Zábřeh v 10:40, tam zbude asi desetiminutová rezerva na přestup k Jestřebí a něco málo po půl dvanácté jste na místě. To znamená v Jestřebí, na zastávce Rozc. Jestřebíčko.

Obec se rozrůstá před očima a vzniká tu úplně nová čtvrť. Většina domů ještě není hotová, ale asi to bude fajn. Prošel jsem mezi novostavbami až nahoru k lesu a tam zabočil doprava po okraji louky dolů ze stráně. Turistické značky tady nevedou, ale ani nejsou třeba. Od výhledů jsem očekával víc. Jako náhradu mi přes cestu proběhlo stádečko srnek. Obecně je tu asi živo, protože na louce jsem našel vysypané řepy a nějakou zeleninu, jistě jakožto krmivo pro lesní zvěř. Dojem maličko kazí myslivecké posedy a fantazie vyvozující, že zvířata nebudou krmena jen tak pro radost ze života.

Jsme-li u zvířátek, musím zmínit Balcárkovu oboru. Tak je aspoň pojmenovaná na internetu. I u ní padla větší očekávání. Jediné zvíře, které se mi podařilo zahlédnout, byl nasraný divočák. Vydával nepřátelské zvuky a rypákem vrážel do brány, takže jsem se raději nepřibližoval a po poli oboru obešel. Ve spodní části pole bylo nejvíc bahna z celé trasy a čištění bot trsy trávy mi dalo hodně práce. Po pár desítkách metrů chůze jsem na úplně horním okraji Rájce, u menší přehrady na potoku. Hladina je stále z větší části zamrzlá, ale tam, kde do nádrže přitéká voda, už část roztála a já zde zahlédl skupinu menších rybek. Měly se čile k světu, což potěší.

Mezi rodinnými domy sejdeme ještě o kus níže k návsi. Už jsem to někde psal, ale kdo zná Rájec jen ze silnice mezi Zábřehem a Mohelnicí, ten v podstatě vesnici neviděl. Zejména pěkně opravenou zvoničku nebo historický smírčí kříž, který sem byl údajně přemístěn od původní cesty vedoucí k sousední Zvoli (a předtím ještě odjinud). Ze spodní části návsi je to již jen pár kroků na zastávku autobusu, který v mém případě odjížděl ve 12:40 a já na něj ještě čtvrt hodiny čekal.
Uznávám, že dnes to nebyla dvakrát objevná ani náročná procházka, ale přece se nemusím pokaždé utahat do bezvědomí, ne?

ILUSTRAČNÍ FOTKY
Nikon D90 + Tamron 17-50 mm f/2,8 VC