Šumperák na cestách: Moravičany, Loštice, Mohelnice

Mapa Fotoalbum
67,1 km

Jakkoliv si slibuji, že letos budu na kole jezdit méně a nezprotivovat si to, dnes se mi tohle předsevzetí malinko vymklo z ruky. Že první výjezd po zimě, tedy vlastně ještě v zimě, ale řekněme v novém roce bude taková štreka, jsem nečekal. Nějaký úbytek kondičky jsem čekat musel, ale až tak? Posledních cca deset kilometrů domů jsem vyloženě protrpěl a doma si pak užil nepříjemné křeče ve stehnech. No ale hlavní jsou výsledky, že? A výsledky tu jsou! 67 kilometrů je jako začátek velmi slušné číslo a dokonce jsem během nich zvládl projet zase i pár cest, které jsem dosud neznal. To je vždycky polehčující okolnost, ať už vykoupená čímkoliv.

Náměstí Míru v Lošticích

Trasa (pokud se vám nechce klikat nahoře na odkaz na mapu) vedla přes Leštinu, Třeštinu a Mohelnici do Moravičan, dále přes Loštice k Žádlovicím, cyklostezkou kolem vysílače k Mohelnici, pak Libivou a Zvolí do Vlachova a odtud k Zábřehu novou stezkou nad obchvatem, což ještě zmíním. No a ze Zábřeha klasicky na Postřelmov a Dolní Studénky. Profil trasy je jen mírně zvlněný pouze s pár menšími kopečky, ale po takové přestávce mě to celé zničilo kvalitně. Počasí se také drželo jen asi někam k Dubicku. Pak se zatáhlo, ochladilo a ani vítr moc jízdnímu komfortu neprospíval. Vzato optimistickou optikou, můžu si odškrtnout například úsek Moravičany-Loštice. Ono je to sice jen asi 3 km, ale potěší zjištění, že tahle okrajová část Moravičan nevypadá tak odpudivě jako zbytek. V Lošticích jsem projel okolo kostela k náměstí, pak boční uličkou kolem synagogy a takovou mírně adrenalinovou zkratkou přes potok na silnici ku Žádlovicím. Zde stojí za zmínku soustava poměrně velkých rybníků. Alespoň na místní poměry jsou docela velké. V Žádlovicích samotných bych vypíchnul zámek, kde se však také nevyhnu povzdechu. Jakkoliv může působit majestátně, není běžně přístupný a v jeho prostorách sídlí učiliště. To je taková skvrna. Skvrna světlá by mohla být blízká a znovu fungující restaurace Na Pešti. Já se do hospod nijak nehrnu, ale umím si představit, že pro partičku cyklistů to může být v létě fajn zastávka. Do Mohelnice se odtud dostanete po krásné cyklostezce skrz kopec. Výhledy by za pěkného počasí byly jistě super, já měl bohužel zataženo a dohlednost nic moc. K Mohelnici se dále lze také promotat zajímavou soustavou cestiček a vyhnout se tím rušnému provozu. To se na kole hodí. Popisovat cestu k Vlachovu nebudu a rovnou skočím k tomu, co jsem myslel novou stezkou nad obchvatem. Během loňska, možná částečně už dříve, se začaly zpevňovat i polňačky kolem nově zbudovaného obchvatu Zvole. Cyklisté to jistě uvítají, jenže musí počítat s minimálně dvěma nepříjemnostmi. Ta první možná zaskočí jen někoho, ale přece jen... zkrátka je tam několik sice krátkých, ale ostrých stoupání. Pro zdatné borce žádný problém, pro padavky možná problém podstatný. Obě skupiny pak pocítí problém č.2 číhající u podjezdu k okraji Zvole. Celá ta cesta totiž není celistvá (neptejte se mě proč, možná kvůli nějakým vlastnickým sporům o pozemek) a na popsaném místě vás zaskočí, že asfalt náhle mizí a před vámi se objeví svah. Momentálně je rozbahněný, klouže jak sviňa, takže tam můžete s kolem na rameni snadno uklouznout, a jako závěrečnou tečku pak ještě musíte překonat potok. Opět nijak velký, ale chce to trochu šikovnosti. Následuje další minikrpál a za chvíli jste v Rájci, odkud se již domů dopravíte jak chcete.

Za sebe hlásím s dnešním výjezdem spokojenost, ovšem mít lepší kondičku, byl bych spokojenější. Budu na tom muset přes jaro zamakat.

FOTKY

mobilní telefon