7. 2. 2018

Po modré z Moravičan do Úsova



Tentokrát se mi podařilo pro výšlap vychytat správný čas, než začalo pršet a sněžit. To je bezva. Včera bylo hezky celý den a i fotky by byly jistě lepší než z dnešního zatažena, jenomže včera na mě padla dřímotěnka, půlku dne jsem prospal a pak už nebyla nálada ani čas někam se honit. Takže dnes sice bez sluníčka, ovšem taky beze srážek a v teplotách okolo nuly. Aspoň zmrzlo bahno, kterým bych se jinak musel pročvachtávat.
Dnešní devítikilometrový výlet mi svižnější chůzí trval asi dvě hodiny. Ráno (po odvedení potěru do školky a nákupu) doprava vlakem do Moravičan. Odjezd o půl deváté, za půl hoďky na místě. Olympusek v kapse, nálada přiměřená a podmínky přijatelné. Po týdnech abstinence nelze žádat víc.

První foto od rozcestníku poblíž moravičanského nádraží. Při pohledu na něj je jasné, že se budu držet modré značky. Jinou tu totiž nemají.

Značka vede okolo kostela, po lávce přes říčku Třebůvku a pak míří okrajem městečka ven z civilizace.

Za Moravičanami najdeme hranici chráněné oblasti Litovelské Pomoraví. Je tu její severní část. Ta nejsevernější se nalézá jen pár km dál poblíž Stavenice a bývalých pískoven známých jako "bagr".
Po mostě přejdeme toho času poměrně rozvodněnou Moravu a zamíříme k podchodu pod železniční tratí.

Za železnicí dojdeme na úpatí kopce a mimo to také k okraji přírodní rezervace Doubrava. Kdo se o ní chce dozvědět více, nechť se zastaví u informačních tabulí.

Značka rezervace a počátek stoupání.

Na dalším rozcestí značka odbočuje doleva jakýmsi korytem - snad někdejší úvozovou cestou ke kapličce U Jozefka.

Kaplička pochází ze 16. století a prý ji nechal postavit polesný Josef Chalupský, jenž se zde na stromě ukryl před pronásledujícími kanci a modlil se ke sv. Josefu, aby ho zachránil. Když nakonec jednoho kance zastřelil, zbytek tím vyplašil a narozdíl od svého psa šlamastyku přežil, z vděčnosti zde nechal sv.Josefovi postavit a vysvětit kapličku jako poděkování za svou záchranu.

Možná ještě zajímavější památkou, byť nevyznačenou a na první pohled málo atraktivní, je pouhých pár desítek metrů vzdálený pozůstatek slovanského hradiště. Hradební valy a příkop pochází podle historiků z 10.-12. století. Chce to trochu fantazie, ale stejně je zajímavé představit si, že tohle už tu stojí tisíc let. Tedy že to bylo postaveno ještě například před narozením Václava II. nebo Karla IV., o objevení Ameriky nemluvě. Více informací o hradišti zde (pdf).

Jakkoli vystoupat ke kapličce a hradisku bylo relativně náročné, nyní to půjde snáze. Nazývat kopec  Hradisko stolovou horou by asi bylo přehnané, ovšem samotný vrchol je spíše plošší a chůze po něm bez námahy.

Cestou lesem míjím hodně různých obor a oplocených pozemků. Těžko říct jak to vnímá zvěř, ale asi v pohodě, neboť se mi podařilo vyplašit velké stádo jelenů. Bohužel proběhli daleko ode mě mezi stromy, tak je bylo sotva vidět a pokoušet se něco vyfotit by bylo zbytečné. Sám jsem je zaregistroval spíše díky hluku jaký přitom vydávali.

Při pochodu lesem je dobré všímat si různých detailů. Například hub rostoucí na pařezech.

Totéž lze říci o samorostech a zbytcích vyvrácených kmenů. Dva zlomené stromy, pod kterými jsem procházel, hodně připomínaly pastičku na myši a já jen doufal, že nezafunguji jako úlovek.

Většina lesa je listnatá. Platí to především na "moravičanské" půlce. Dominují buky, duby a břízy. Později se začnou objevovat i jehličnany a místy se jde vyloženě lesem smíšeným. Zde, u vrcholu kopce Bradlec (342 m), opět převládají spíš listnáče. Bradlec sám je zajímavý i z jiného hlediska než porostem a tím, že jde o nejvyšší bod celé trasy.

V našem směru napravo se totiž údajně nacházejí mohyly lužické kultury z doby bronzové. Zkoušel jsem to tam trochu propátrat a našel jen pár kopečků, které mohou, ale také nemusejí oněmi mohylami být. Ruku na srdce, po tisícovkách let od pravěku po dnešek nelze čekat zázraky.

Sestupem se dostávám k mostku přes potůček a na druhé straně mě vítá asfaltová silnička. Kousek po pravačce by měla být studánka a jezírko. Značka tam nevede, ale nebude problém se na ni později zase napojit, tak odbočuji ze značené trasy doprava.

Studánka se nalézá prakticky na dohled. Zvláště teď, kdy na stromech ani keřích není listí a umožňuje vidět skrz. Nebyl jsem si jist zda kvůli mrazu voda ze studánky poteče, ovšem tekla normálně.

Jezírko jsem našel taky úspěšně. Na břehu tam stojí jakási chatka obklopená lavičkami. Tipuji, že se zde občas konají nějaké společenské akce. Hladina byla zamrzlá, ale chodit by se po ní nedalo. Zkusmo jsem z břehu na led šlápl a hned se ozvalo zlověstné praskání.

A ještě jedno překvapení: Na břehu jezírka už kvetou kočičky.

Za jezírkem se asfaltka kříží s jinou podobnou silničkou. Odbočil jsem vlevo a došel až k hájovně Kluče. Ta stojí na druhé straně lesa a je odtud přes pole vidět na cíl dnešního výletu - Úsov.

Od hájovny je to na úsovské náměstí, odkud mi pojede zpáteční autobus, asi 2.5 kilometru. Pohrával jsem si s myšlenkou jet až pozdějším spojem a zajít ještě ke kapličce sv.Rocha na blízkém kopci, jenže nakonec jsem se na to vykašlal. Viditelnost byla mizerná a představa, že budu doma před půl jednou, nakonec zvítězila.

Kapličku tedy navštívím někdy jindy, až bude lepší počasí. Ostatně i bez ní byl tenhle výšlap docela zajímavý a poučný. Na autobusové zastávce jsem byl kolem jedenácté, bus odjížděl v 11:12. Pokud se mi vždycky podaří všechno takhle sladit, budu spokojený.

Olympus Pen E-PL3 + Panasonic 12-32 mm f/3,5-5,6

 Fotoalbum

6 komentářů:

  1. Bezva povídání s pěknými fotkami. Obyčejná procházka a tolik zajímavých věcí jsem se dozvěděla. V létě jsme v okolí projížděli na kolách po cyklistických cestách, ale na vrcholku jsme nebyli, a tak jsem ráda za nové informace. Přeji hezké dny. Mirkaw

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezdálo by se to, ale po pěšině kudy jsem šel se táhly stopy od cyklistických plášťů, takže i tohle se dá absolvovat na kole. Asi trochu náročněji, ale dá. Sám jsem byl překvapen historickými artefakty, které bych tu vlastně nečekal. Je fajn se dozvědět něco nového, zvláště v blízkém okolí. Děkuji za komentář a přeji hezký den. Tomáš

      Vymazat
  2. Líbilo moc, příjemné počtení i pokoukání
    Ludmila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem rád. Dnes zase nachumelilo a navíc malá je nějaká marodná, takže další výletování hned tak nebude.
      Přeji hezčí počasí a pevnější zdraví :-)

      Vymazat
  3. Moc se mi líbí úvodní fotka. Pěkný výlet, pro nás trochu z ruky. Je fajn takhle si prohlédnout vzdálenější kousek republiky. Přijdu zas:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Bylo to takové nenáročné a krátké, ale akorát, abych poté ještě stihl vyzvednout dorost ze školky.
      Že je to z ruky, z toho si nic nedělejte. My to zase máme daleko k vám. Zběžně jsem vám mrkl na stránky a určitě se budu mrkat častěji :-)
      Přeji hezký večer

      Vymazat