43 km
Oblastí, o níž bude dnes řeč, jsem projížděl i nedávno. Jenom mi to nepřišlo jako dost výživné téma na článek. Dneska jsem si tam zajel znovu, trasu lehce pozměnil a ukázalo se, že i takový relativně nenápadný kopec může hodně nabídnout.
Pro jednoduchost vypusťme nezajímavý počáteční i závěrečný úsek a začněme rovnou v Brníčku, kam se lze snadno dostat po silnici a nezaslouží to komentář. Důležité je, že se musíme napojit na cyklotrasu č.6232 - a to nikoliv z "oficiální" odbočky mezi Brníčkem a Lesnicí, nýbrž z horního okraje Brníčka. Tedy tou oficiální cestou to jde taky a v podstatě o nic nepřijdete, jenže tamtudy jsem jel posledně a přišlo by mi jako otrava se opakovat. Když opustíme asfalt a najedeme na šotolinovkou cestu podél potůčku, všechno vypadá pohodově. Jasně, tu a tam bláto či onde kamení pohodu lehce narušují, ovšem stoupání není zpočátku nijak náročné. Změna nastane na rozcestí, kde se dáme doleva a brzy již stoupáme první menší "stěnu" po rozbahněné lesní cestě. Včera pršelo a nedávno tu jezdila lesácká technika, takže bahna je docela dost. Pokud se sem vypravíte vy, možná budete mít lepší podmínky. Po krátkém zvolnění každopádně nastoupí suverénně nejdrsnější pasáž dnešní projížďky. Brutální, asi kilometrový stoupák po štěrku. Bez uzardění jsem řadil kašpara a točil jako večerníček. ALE! Ačkoliv na kůrovci, vichřicích a nouzovém kácení není mnoho pozitivního, jeden kladný efekt se najde. Ze vzniklých pasek bývají skvělé výhledy a tady to platí úplně stejně. Protože paseka již stačila zarůst travou a vlastně vypadá spíš jako horská louka, tak dvojnásobně. Vznikla tu nádherná polootevřená krajina s úchvatným průhledem mezi dvěma kopci k horám v dálce. Před lety tu ještě byl jenom hustý les. Samozřejmě, z hlediska ekologa by les byl vhodnější, leč z hlediska kochajícího se turisty musím říct, že současný stav vypadá mnohem efektněji. Od horního okraje paseky jste na silnici po hřebeni cobydup. Odbočka doprava a už frčíme pohodlnou mírně se vlnící asfaltkou. Tu a tam náznak výhledů, spíše dole kopcom. Je dobré hlídat si zatáčky, kde se občas číhá jemný klouzající štěrk.Na rozcestí s odpočívadlem (cca 50 metrů nad rozcestí Sv.Josef) jsem úplně nevychytal další směr a trošku bloudil. Nehledejte vědu kde není (jako já) a prostě pokračujte šotolinou vlevo. Pokud od přístřešku pojedete dál po asfaltu, krásným sešupem se dostanete do Hrabové. Taky dobrý, ale dnes chci jinam.
Na pořadu dne je projet lesní cestou po východním svahu tohoto minimasivu. Je přesně taková, jak byste od lesní štěrkové cesty čekali. Lépe to snad ani popsat nejde. Většinou se jede z kopce, pouze na několika málo místech se terén lehce zvedne. Ale opravdu jenom na chvilku. Povrch tvoří uježděný štěrk, někde spíše už jen hlína - díky dešti leckde s bahnem. Pěkná vyhlídka se naskytne z louky nad Janoslavicemi. I dále přijde několik hezkých zákoutí, protože se jede po okraji lesa podél polí. Z lesa vyjedeme kus nad Dubickem, jak jinak než mezi dvěma lány zlátnoucího obilí, jehož vůni opravdu nemůžete necítit. Sjezd do Dubicka je poněkud nepříjemný, po makadamu a štěrku, a teprve asi napůl cesty mezi fotbalovým hřištěm a kostelem najedeme na asfalt.
A tady bych avizovaně utnul závěrečnou nudnou pasáž. Každý se odtud už domů dopraví po svém a dle svých potřeb. Jen pod čarou podotknu, že mezi Dubickem a Bohuslavicemi se nalézá příjemné jezírko Hosena a možnost pokračovat po protipovodňových hrázích k Leštině. Ale to už je na rozhodnutí každého jednotlivého soudruha.
PÁR VÝCVAKŮ
Olympus E-PL3 + Panasonic Lumix 12-32 mm f/3,5-5,6
Stoupání k lesu od horní části Brníčka
Stoupák podél paseky
Vyhlídka přes paseku
Asfaltka pod vrcholem Velké Polanky
Lesňačka na východním svahu Humence
Nad Janoslavicemi
Pole nad Dubickem
Dubicko
Žádné komentáře:
Okomentovat